Pilotinfo

„Cé stočtyřka“

Přidáno: 10. Červenec 2012Autor:

Bücker Bü 131 Jungmann/Aero C 104

1/48

MPM

Na modelářské ztvárnění musel tenhle snad nejslavnější dvouplošník čekat dlouhých 60 let. Taková legenda, a takový nezájem! No jo, to je ta „nemoc“ plastikových modelářů: „Smysl má přeci jenom stavět typy, které bojovaly, mají atraktivní kamufláže z různých světových bojišť, jejich piloti aspoň 5 sestřelů…na nějaké“papíráky“, které neprošly bojem nemají místo ve vitrínce“. To je dle mne důvod proč výrobci tak často opomíjí, tak slavné předlohy.

Jedním z prvních modelů, které vyšly dnes z již megafirmy MPM, byl právě Bucker Bu 131 alias česká cé stočtyřka. Já neváhal tehdy ani na chvilku, a po modelu skočil. Smutné je, že za těch 20 let nepřišla žádná firma s druhým modelářským ztvárněním. Takže kdo chcete čtvrtku Buckera ve sbírce míti, musíte sledovat různé výprodeje a burzy. Model je typický short run poplatný době. Plast s velkými nálitky, měkká hnědá hmota, povrch mírně krupicovitý. Docela času nám zabere vykrouhání jednotlivých dílů. Hnědá hmota není žádna super kvalita,  ale její měkkost nám v tomto případě přijde vhod. Interiér obsahuje sedačky, více méně věrné, přístrojové desky, a podlahu. Bylo by vhodné alespoň naznačit konstrukci trupu, pedály, knypl a kapsy na mapy. Do otevřených kokpitů je vidět tak, že lépe už to ani nejde. Poloviny trupu je při lepení nutné na několika místech pořádně stáhnout páskou. Hlavně spodní strana trupu, a napojení na příď spolknou slušně tmelu. Ovšem teď již tubu můžeme zavřít, a věnovat se poměrně čisté stavbě. U dvou, a víceplošníků je vždy „pakárna č.1“ geometrie, a „pakárna č.2“ výplety. Ke správnému usazení křídel nám výrobce pomohl výkresem v měřítku 1/48, budiž mu to ke cti. Nevím jak „chmelnice“ staví jiní modeláři, ale já po usazení dolního křídla nalepím křídelní vzpěry, a dám se do stříkání. Protože se snažím stavět nejen letadla česká, ale i zaměřená na můj region, tedy jižní Čechy. Jediný podklad na budějovický stroj jsem našel v jednom čísle PKR. Kamufláž je obligátní nudná celošedozelená, s imatrikulací US – 72. Takto působil na letišti Planá u Českých Budějovic. Kdo není „vázan“ snahou stavět letadla, která mu létala okolo komína, nechť zalistuje ve starších číslech Aero Hobby, kde je řada pěkných aeroklubových poválečných antikamufláží. Takže nastříkáno bylo za chvilku. Poté přišlo usazení horní plochy, a nepříjemné“chytání“ polohy trupových vzpěr. Dále už jen použít podvozky, na kterých jsem pouze dodělal blatníčky, kterými byla drtivá většina Buckerů vybavena.

A nyní nastává ona „pakárna č.2“ , tedy alespoň pro mne. Na výplety má asi každý svou metodu, a nikomu nechci vnucovat tu, na kterou jsem zvyklý já.

Na úplný závěr jsem celý model foukl bezbarvým dvousložkovým lakem Že jsem se nezmiňoval o tvarové shodě? No téměř celý model je proporčně povedený, bohužel trpí jednou nepříjemností, a to malou hloubkou křídel. Nezmiňoval jsem se o tom z důvodu, že náprava by byla tak náročná, že by asi bylo lépe už vyrobit nová křídla. Já jsem nad křídly přimhouřil oko, a jsem rád, že vedle stříbrného Spitfiru z Č. Budějovic, či C2 od tamtéž, mohu mezi ně postavit tento nádherný dvouplošník. Nevím zda tyto řádky čtou někteří výrobci, ale myslím, že na další stavebnici nebude C 104 čekat dalších 60 let.

Tematicky související články

Leave a Reply