Aero L 159 T1

1/32 firma Háječek

Je smutné, že ještě 10 let po zavedení do výzbroje našeho asi posledního proudového letadla čs.konstrukce, se ještě (krom malosériové resinové stavebnice 1/72, která je už velmi dlouho nedostupná) nenašel výrobce tohoto zdokonaleného Albatrose. Já si postavil Alky jak 1/72, tak 1/48 konverzí právě z L39. A pak jsem natrefil na model, vyráběný pro továrnu coby upomínkový předmět. Neváhal jsem na chvilku, a ihned ji objednal

Protože se nejedná o klasickou stavebnici, pro běžný trh, je stavba velmi specifická. Modely vlastně stavěl výrobce pro svou potřebu. Model dodělal s pěkným kabátem, a umístil na stojan. Já se rozhodl, že z Alky udělám klasický kit. To co jsem měl, byl velmi, velmi hrubý laminátový polotovar, který měl trup, křidla, VOP i SOP vcelku. Povrch byl sice poryt a onýtován, ale dle mého vkusu dost nerovný. Interiér byl kompletně resinový, a musím říci velmi slušný. Kabina vytažena z plexiskla, a dekály s číslicemi umožňujícími postavit vlastně jakýkoli stroj. Jinak model se vyráběl v jednomístné verzi A, a ve dvojmístném provedení B a demonstrátor. Já mám citový vztah k modelu T1, která je jakousi nejoholenější Alkou. Úpravy tedy spočívaly pouze ve vybavení zadního kokpitu.. Ale popořádku.

Celý povrch jsem přebrousil 80tkou šmirglem, místy nakitoval zahuštěným epoxidem, a brousil, stříkal plničem, brousil, střikal základovkou…a ve finále nově naryl. Pak jsem drak, který se podobal nahrubo sestavenému plastikovému modelu odložil, a pustil se do výroby podvozků. Model je dost těžký, a tak jsem za základ zvolil ocelový drát o průměru 2mm. Ten tvořil jakési jádro, na které jsem různé průměry modelového podvozku naznačil namotáváním samolepicí folii. Základ podvozkových kol jsem použil z mého vrakoviště. Tuším, že byla púvodně určena pro DC 6. Následovaly nové disky, výroba brzd, a dalších detailů. Hotové podvozkové nohy jsem zkušebně nasazoval do děr v dřevených špalících, které jsem na začátku stavby „voperoval“ do křídel a trupu.

Jak jsem se již zmiňoval, interiér a sedačky jsou velmi pěkné, a úprav bylo minimum. Vlastně jsem jenom stříkal, a zjednodušil zadní pilotní prostor. Dále jsem ořízl co nejpřesněji kabinu, a nalepil epoxidem na model. Tímtéž lepidlem jsem přechody trupu na plexi zatmelil, a přebrousil.

Nyní již chyběl pouze nástřik 3mi šedivými barvami, a v tuto dobu jsem měl dojem, že přede mnou stojí již normální velký plastikový model. Všechny odstíny jsou míchané z polomatných Humbrolek. Obtisky výsostných znaků jsou velmi pěkné, stejně jako čísla. Popisky jsem „tvořil“ ořezanou špejlí, a patinu jsem téměř vypustil, protože jsem se pokoušel ztvárnit  6047 , která byla čerstvě postavena ze dvou L 159 A.

Popis stavby je stručný, a zdá se, že je to vcelku pohodová stavba. No jistě úskalí neskýtá, ale kdo mě hodlá následovat (modely Alek 1/32 se stále dají z druhé ruky sehnat) nechť počítá s hodně hodinami strávenými na hrubé stavbě, na tvoření detailů. Nicméně jsem fi Háječek velmi vděčen, že alespoň někdo se tímhle „ostrým“ Albíkem zabývá, a kdo má opravdu eminentní zájem, ten si muže dát do vitríny krásný, velký, a tvarově přesný model našeho povedeného stroje, který bohužel trpí politickými tahy určitých mocenských zájmů, a nemůže tak obohatit další letectva jež by o lehký bitevník měla zájem.