Letiště Toulouse-Blagnac, pondělí 11.prosince 1967. Od rána i na jih Francie nevlídný den, utopený v mlhavém oparu. Tehdy mohli cestující z místního mezinárodního letiště od časných ranních hodin na jeho opačné straně u jednoho z velkých hangárů společnosti Sud Aviation v areálu výroby dopravních letadel spatřit nezvyklý ruch. Plocha před hangárem byla „neletecky“ upravena, jelikož na ní bylo několik krytých tribun a jakési pódium, kde se pohybovalo větší množství lidí v různě zbarvených pracovních kombinézách. Po otevření prvních novin bylo každému jasné, co se tam děje! Ano, očekávaný div techniky a také spolupráce mezi Anglií a zemí galského kohouta se měl poprvé představit odborníkům i široké veřejnosti. Co na tom, že do jeho vzletu zbývalo ještě udělat hodně práce a jak už dnes víme, nebyla to práce zrovna jednoduchá a už ne vůbec levná …

Dlouhá cesta za nadzvukovým snem

Po pětiletém klopotném vývoji byl první prototyp letounu Concorde s registrací F-WTSS představen všem pozvaným hostům. Mezi nimi byli zástupci vlád obou zemí, leteckých úřadů, ale především šestnácti leteckých společností, které se dohodly s výrobcem na zatím předběžných objednávkách na více jak sedmi desítek těchto unikátních letounů. Přes 1100 pozvaných netrpělivě sledovalo postupné otevírání vrat velikého hangáru směrem nahoru, až se objevil elegantní štíhlý letoun s nezaměnitelnou siluetou. O chvíli později jeden z přítomných britských ministrů Anthony Wedgwood Benn prohlásil představení letounu za velký krok do zcela nové éry dopravního letectví. Ostatně více než stovka televizních štábů potvrzovala obrovský zájem o nadzvukový Concorde, až musela zasáhnout najatá ochranka, jinak by snad zbořili hrazení kolem sekce pro všechny novináře.

Elegantní letoun v hledáčku leteckých společností

Ale teprve blízká budoucnost měla ukázat, jak vrtkavá může být štěstěna nových a v pravdě převratných dopravních letadel. Z Anglie také přiletěli zástupci společnosti B.O.A.C. (British Overseas Airways Corporation, od roku 1974 nově British Airways – pozn. autora), mimo vysoce postavených manažerů mezi nimi byl i tehdy služebně mladý pilot Brian Calvert. O pár let později již měl to štěstí s novým Concorde létat! Na tehdejší slavnostní „roll-out“ nového nadzvukového letounu v Toulouse takto vzpomínal: „Ten den sice panovalo na místě nevlídné počasí, ale kdo by v prosinci čekal nějaké lepší? Přilétl jsem tam ráno jako jeden z pilotů dopravního letounu Vickers VC-10 z Londýna, na palubě jsme měli kompletní vedení společnosti B.O.A.C. Všichni šéfové byli netrpěliví, vždyť naše firma výrobci zaslala objednávku na několik letadel jako jedna z prvních. Doslova houfy letušek v často pro nás exotických uniformách dávaly celému ceremoniálu světový nádech, vždyť právě Concorde se měl stát jakousi vlajkovou lodí létající na jejich prestižních linkách. Po nekonečně dlouhém otevírání mohutných vrat hangáru jsme konečně spatřili na vlastní oči nádherný a nesmírně elegantní letoun. Samozřejmě, šlo o první prototyp a už tehdy jsme věděli o změnách, které se projeví až u sériových letounů. Kanárkově žlutý letištní tahač velmi pomalu vytáhl prototyp Concorde z hangáru. Hned mne napadlo – to je poprvé, co daňoví poplatníci ve Francii a Anglii vidí na vlastní oči, kam směřují hodně vysoké částky z jejich daní. Letoun za tahačem opsal elegantní půloblouk a zastavil nedaleko tribun plný hostů téměř z celého světa. Kdy jej asi uvítáme v naší flotile?“. Novináři nejvíce naháněl dvojici zkušebních pilotů přítomných na této slavnosti. André Turcat byl šéfpilotem francouzské části programu Concorde, zatímco jeho kolega z Anglie Brian Trubshaw zastával stejnou pozici v britské části programu .

Concorde jako politické téma ?

Celý vývoj nadzvukového dopravního letounu na britské i francouzské straně nabral sice vítr do plachet, ale finance na jeho dokončení se povážlivě krátily. Mnoho politiků kritizovalo vývoj Concorde jako drahou hračku pro bohaté, ale nakonec se podařilo celý program vývoje dovést do úspěšného konce první etapy, ta se uzavřela vzletem prvního prototypu z letiště Toulouse- Blagnac a to 2.3.1969 s šéfpilotem André Turcatem za řízením. Stroj s registrací F-WTSS létal jako první, teprve 9.4.1969 vzlétl v britském Filtonu další prototyp (s výr.č. 002 a registrací G-BSST), aby tato dvojice začala plnit úkoly náročných zkušebních letů. Francouzský prototyp Concorde byl po všech zkouškách přelétnut na letiště v Le Bourget dne 19.10.1973 a stal se chloubou tamního známého muzea letectví a kosmonautiky. Celkově nalétal 812 hodin a 19 minut, z toho nadzvukově přes 254 hodin.

Velmi drahý projekt přinesl mnoho nových leteckých technologií

Při slavnostním představení prvního prototypu v Toulouse nikdo netušil, jakým směrem se celý program bude ubírat. Bohužel pro Concorde ropná krize o pár let později a úporná snaha ekologů zakázat a nebo alespoň výrazně omezit jeho provoz se neblaze podepsala na jeho budoucnosti. Letecké společnosti jedna po druhé rušily své objednávky na Concorde a nakonec z dvou desítek vyrobených strojů jich létalo na pravidelných linkách sedm u British Airways a stejný počet u Air France. Prvním představením letadla v Toulouse byla ale započata další etapa vývoje dopravních letadel. Concorde se sice nedočkal tolik očekávaného obchodního úspěchu, ale jeho vývoj přinesl celou řadu novinek dále používaných u jiných typů dopravních letadel po mnoho dalších let. Namátkou můžeme uvést uhlíkové brzdy (u Concorde použity vůbec poprvé v letectví), nové typy velmi odolných slitin včetně využití titanu v konstrukci, počítačové programy používané pro konstrukci letounů a také zcela nové druhy barev určených pro aplikaci na povrch letadel. A co si budeme povídat, snad už za pár let se Concorde dočká svého nástupce a necháme se jen překvapit, zda-li bude úspěšnější než jeho starší protějšek. Pokud by byla avizovaná cena letenky kolem 2500 amerických dolarů za jednu cestu z New Yorku do Londýna (což je dnes běžná cena letenky v obchodní třídě klasických aerolinek), o zákazníky na nový letoun by nemusela být nouze. I když, kdo ví?