Mám rád tu nezapomenutelnou atmosféru čistě soukromých a někdy téměř rodinných akcí na letištích. Ne vždy lze takovou akci jen tak dát dohromady ,ostatně problémem nutně nemusejí být jen finance. Pokud se ovšem vydaří a navíc se uskuteční další ročníky , lze před pořadateli opravdu jen smeknout. Ráz letošního léta s tropickými teplotami a vedrem k zalknutí právě nesvědčí klasickým leteckým pístovým motorům a nejen jim…

Už před několika měsíci jsem dostal pozvánku na další ročník akce nazvané Fly-INN , ta se konala stejně jako loni na letišti v Líních u Plzně. Pro mnohé letecké fandy rozhodně není tajemstvím, jak právě zde je doma vcelku slušná letka historických letadel , o kterých jsme si mohli ještě před pár lety nechat jen zdát. Pravda , v takovém Duxfordu a nebo La Ferté Alais jich je kopa , ovšem nejsou dostupná pro každého. A možná že tamní odlehčená atmosféra stála na počátku akce v Líních.

Už první seznam přislíbených strojů dával tušit parádní leteckou podívanou. Je jen dobře , jak se nezapomnělo ani na některé klíčové typy z našeho a musím zdůraznit česko-slovenského nebe. Povzdechy typu : „Hrome , zase ty staré Trenéry…“ raději nekomentuji. Mimochodem , takových Z126 a nebo i Z326 už nelétají mraky a hrstka stále letuschopných mašin se nám povážlivě zmenšuje. A co tedy bylo možné v Líních spatřit ? Pojďme se stručně na celou akci podívat očima nelétajícího účastníka a fotografa v jedné osobě.

Po příjezdu na letiště v sobotu 8.8. dopoledne zde už vládl čilý ruch. Letová stojánka se postupně plnila nádhernými stroji , které za normálních okolností v naší zemi nejsou k vidění. Krásné Harvardy , dvojice T-28 Trojan , renovovaný a nádherný kluzák Grunau Baby IIb , Stearman , tmavomodrý Z-50L , unikátní a málo vídaný Pilatus P-2 i další historické brusy. Po chvíli přilétly i další účastníci : vojenský Zlín C-305 , Z126T z Podhořan . Na statice se také skvěl před časem renovovaný L-60 Brigadýr ve vojenském kabátě , objevil se i loni z Maďarska koupený Zlín Z726 v „divoké“ kamufláži a s přidanými „baky“ na koncích křídel , ty pro změnu byly koupeny v Rumunsku…

V Líních je doma i Jak-3 postavený za pomocí původních přípravků a co na tom , že létá s americkým výkonným Alisonem ? Chyběl snad jen Spitfire , ale ten byl asi jinde. Vždyť nakonec i aeroklubová AN-2 musela do Německa , sezóna je prostě v plném proudu. Zajímavým kouskem byl i Čmelák Z-37A OK-AKP s vyznačenými „sestřely“ u kabiny a emblémem jedné naší stíhací perutě u RAF ! Pro mne byl asi nejvíce ceněným Sokol M-1C létající s německou registrací. Aby ne , vždyť Sokolů a to ještě klasických „dřeváků“ na světě moc zrovna nelétá.

A nyní k samotnému létání. Poměrně brzy se mezi účastníky rozšířila zpráva , jak díky hroznému vedru se bude létat až po čtvrté hodině odpolední … Málem mne trefil šlak , vždyť po čtvrté jsme museli z letiště už odjet ! Celou situaci ovšem vzal za opačný konec Milan Mikulecký , ten i přes hrozné vedro vzlétl těsně po poledni k pěkné letové ukázce. A pak že Trenér nezajímá fotografy – málem jsme se při jeho focení přerazili … Následoval ho Karel Kuthan s Jakem 55 a rovnou předvedl pěknou akrobacii včetně nezbytného kouře. A ejhle , najednou se začaly ke startu chystat i další letouny vedru navzdory. Trojan T-28C v šedém americké „mariňácké“ kamufláži zaujal solidní dynamickou ukázkou a zvuk jeho motoru byl balzámem pro milovníky klasických vrtulí. Nad námi přelétal poté ve výšce přes 10km Airbus A380 společnosti Qatar Airlines do Londýna a já si tak říkal , co by asi jeho piloti řekli na to hemžení pod sebou…

Záhy jsme se dočkali i první dvojice na obloze : C-305 a Z726 . Jindy stěží představitelná dvojka se nám ukázala několika průlety a je škoda , že nemohou létat společně akrobacii. Zlíny vystřídala další dvojice , tentokrát Harvardů. Místní letoun doplnil stroj stejného typu s registrací HB-RCN v šedi amerického námořního letectva a barevnými doplňky na trupu i křídlech. Díky silným motorům se pořádně rozdováděli a eroplány i přes horké počasí zrovna nešetřili.

Pak už zaburácel další – tentokrát nádherný tmavomodrý Trojan , známý to obyvatel letiště v Mnichově Hradišti. Jeho letová ukázka byla vynikající. Dvojice pilotů – páni Turek a Sázavský z mašiny vymáčkli opravdu hodně a jak jsem se až po akci dověděl , právem skončili na prvním místě za nejlepší letovou ukázku. Poté se na obloze objevil Radim Vojta s překrásnou Z-50L . Tmavomodrý stroj létal předtím tuším na Slovensku a to ještě s maďarskou registrací. Nicméně dnes létá s německou D-ENMM a Radim s ní předvedl velmi solidní akrobacii a to dokonce dvakrát po sobě.

Hozenou rukavici převzal JAK-3 a to se vším všudy. Co říci ? Start skoro na pětníku , těžce přemotorovaná mašina se rvala do vzduchu , i když před letovou ukázkou bylo nutné zaletět výše a motor ochladit. Pilot má Jaka pevně v ruce a tak předvedl opravdu pěknou sestavu. Škoda, mohl k tomu být do páru i nějaký ten protivník z Luftwaffe. Na druhou stranu takových Me Bf-109 není právě nazbyt a jeho přílet by nebyl z těch levnějších. Třeba jindy a jinde.

Sotva jsem zalezl ochladit se do hangáru , po chvíli před ním zahučela dvojice klasických pístových motorů a… nádherné Aero 145 s registrací OK-DAJ přilétlo těsně před hrozící bouřkou. Ostatně ta „uzemnila“ někde u Norimberka další klenot s vrtulí – francouzský JAK-11 a tak bylo o jeden letoun méně, což rozhodně celkový dojem z akce nezkazilo. Blížící se bouřka zastavila další letové ukázky chvíli předtím , než jsme se museli vydat na zpáteční cestu do Prahy. Opravdovou ironií je , že se poté počasí umoudřilo a skoro všichni si ještě zalétali !

A na závěr výsledky ankety hostů a nelétajících účastníků :

Letová ukázka :

1) North American T-28B Trojan N313WB

2) Jakovlev Jak-55M N55XZ

3) North American T-28C Trojan D-FUMY

Nejlépe zrenovované letadlo :

1) Grunau Baby IIb D-6176

2) Jakovlev Jak-3M D-FYGJ

3) North American T-6G Texan HB-RCN