Představovat letecké veřejnosti Jana Šerhanta, bývalého šéfpilota letky firmy Baťa a také jednoho z našich letců létajících v Anglii u RAF,není snad ani třeba. V době nedávné se jeho jméno objevovalo v médiích, když se před pár lety na letiště Točná vrátil po dlouhém přeletu z USA letoun Lockheed L-10A Electra. A byl to právě stejný stroj, se kterým Jan Šerhant uletěl z naší země okupantům doslova před nosem!

Lockheed Electra OK – CTB  firmy Baťa v Otrokovicích, s tímto letounem později Jan Šerhant ulétl před nacisty

Narodil se 6.5.1907 v Liblicích u Mělníka a po velmi pestrém životě, bohužel “okořeněném” poválečnou perzekucí komunisty – kdy byl stejně jako jeho kamarádi létající u RAF vyhozen od létání a musel se z počátku živit jako dělník na stavbách. Zemřel v Praze 13.2.1983. Tím se završila jeho neuvěřitelná životní cesta plná zvratů a nečekaných událostí. Po zmíněném úletu se přihlásil již v Kanadě jako dobrovolník do RAF a poté, co se dostal do Anglie, začal létat u 68. noční stíhací perutě jako pilot vojenských transportních letounů. Nejčastěji  na náročných dálkových letech na různá letiště v Africe, Středním východě a také v daleké Indii. O mimořádné situace za letu nebyla rozhodně nouze. Kromě letounů Bristol Beaufighter Mk. VIF  létal známé dvoumotorové Dakoty, dále čtyřmotovové Liberátory různých verzí a další stroje.

Jan Šerhant v uniformě RAF v pozdějším období války a přebal knihy 

Když musel 11.3.1939 chvatně nastoupit na otrokovickém firemním letišti do letounu Lockheed L-10A Electra s registrací OK-CTB , asi ho nenapadlo, že se vrátí domů po téměř nekonečných šesti letech v daleké cizině. Nakonec musel bojovat s německými bombardovacími letouny, podílel se na přepravě mnoha tun leteckého nákladu, významných osob, ale také válečných zajatců či zraněných vojáků. Po konci války začal létat jako pilot u ČSA. Již jsem zmínil, že po válce jej spolu s kamarády režim poslal doslova “k lopatě” , ale při práci na stavbách si jej všimli zástupci jednoho podniku, který montoval velké stavební jeřáby. Měl opravdu šikovné ruce, tak mu nabídli práci pro ně a vypracoval se až na mistrovskou pozici. Komunistům doslova zavřeli ústa argumentem, když straníci neumí to co on, tak ať jsou pěkně z ticha, když na to nemají lidi – a byl klid.

Fotografie ze setkání bývalých československých příslušníků 68 squadrony (noční stíhací) RAF v Praze, dne 17. října 1970

A právě v těch poválečných letech, kdy by bylo doslova sebevraždou na veřejnosti hovořit o létání u RAF, začal po chvílích psát své válečné vzpomínky. Neměl zřejmě tušení, kdo je vlastně bude číst, neboť v té době by je nikdo ani náhodou nevydal a ještě by mohl při snaze o jejich zveřejnění riskovat kriminál. Doma svým dětem raději vyprávěl o dlouhých dálkových letech u firtma Baťa, v rodinném kruhu nebylo nebezpečí prozrazení a následných velikých problémů s režimem, snažícím se vymazat jakoukolil zmínku o západních letcích. Když před nějakou dobou byla autogramiáda jedné knihy o baťovských dálkových letech v jednom pražském kihkupectví, přišla tam na pozvání i dcera Jana Šerhanta paní Šafránková v doprovodu svého bratra. Krátce nato zavítala na letiště Točná, kam během léta 2016 přinesla strojopis tátových vzpomínek jím nazvaný “Válečná odyssea” . Desítky let ležel v archivu rodiny a všem na Točné bylo jasné jedno: takový unikát nesmí zůstat utajen.

Letiště Praha Točná v roce 1975, uprostřed vzácný host – Jan Šerhant

A tak po neuvěřitelných osmi desítkách let od okamžiku, kdy se začíná tento válečný deník psát, spatřila světlo stejnojmenná kniha ve stejné podobně, v jaké ji Jan Šerhant napsal. Samozřejmě celý text je po jazykové úpravě a byl doplněn i o četné poznámky. Navíc v textu zůstaly původní autorovy černobílé kresby, jimiž jsou v rukopise odděleny jednotlivé kapitoly. Známý ilustrátor letecké techniky pan Petr Kolmann nakreslil krásné barevné bokorysy letadel,  letecký historik a neúnavný sběratel informací kolem našich letců u RAF pan Zdeněk Hurt pomohl doplnit fotopřílohu. Skromě si dovoluji poznamenat, že jsem se mohl podílet na skenování a úpravě některých fotografií z alba rodiny Šerhantových, což byl pro mne neuvěřitelný zážitek. Po takových letech vidět originály unikátních fotografií, které by komunistický režim jistě nechal ihned bez náhrady zničit. Krásná barevná obálka je mistrovským dílem výtvarníka Piotra Forkasiewicze, známého ilustrátora mnoha krabiček plastikových modelů letadel tuzemské firmy Eduard.

Kniha samotná bude široké veřejnosti představena na letišti Točná a to v sobotu 9. března od 10:00 hodin. Bude-li vhodné počasí, bude omezené množství výtisků knihy “vyvezeno” letounem Lockheed L-10A Electra, se kterým právě Jan Šerhant létal a knihy budou opatřeny speciálním razítkem pro tuto příležitost i s datem letu. Současně půjde o první letošní otevřený den letiště Točná. Již od pondělí 11.3.2019 bude navíc kniha dostupná v knihkupectvích a také samozřejmě na online shopu distributora Kosmas.cz  Vydání knihy se zhostila společnost Vintage Aviation s.r.o., jde o vázanou publikaci formátu 235 x 165mm se 124 stranami textu a 16 stránkami fotografií plus barevnými bokorysy letadel.

Po letech tak máme všichni jedinečnou možnost seznámit se s osudy muže, který mimo skvělého létání uměl také velmi dobře vyprávět své zážitky. Jan Šerhant bezesporu patřil k velmi skromným lidem a navíc nezapomínal na své válečné kamarády. Vlasy jim všem zešedivěly, léta se podepsala na vráskách v jejich tvářích a mnohé z nich sužovaly nemoce. Přesto se pravidelně a v utajení potkávali v různých pražských restauracích. Navíc ve stejnou dobu se v Anglii scházeli ti šťastnější z nich, kteří před únorem 1948 stihli včas zmizet, aby zachránili sebe i rodiny od perzekucí a mohli také dále létat. Tak si na dálku připíjeli na zdraví. Z těchto setkání se zachovaly originály fotografií, na jejichž zadní stranu sám Jan Šerhant psával jména všech, kteří na nich byli zachyceni. Až neuvěřitelný osud muže, bojujícího za naši svobodu na nebi hrdého Albionu, ale nejen tam. Bohužel, nebylo mu dáno dožít se znovu získané svobody, ale jeho děti poskytli jehovzpomínky a mnohé fotografie nám všem ve formě zmíněné knihy a za to jim patří veliký dík.

Vždy, když jsem letěl do Anglie nejen jako pilot, tak jsem si při přeletu kanálu La Manche představoval naše piloty, jak statečně brání Anglii před útoky německých letců. Byl mezi nimi i Jan Šerhant a myslím, že vydáním jeho vzpomínek mu alespoň částečně můžeme za jeho činy poděkovat.

 Jan Šerhant za řízením stíhacího Beaufighteru během služby u 68 noční stíhací squadrony RAF

Tankování nočního stíhacího letounu Bristol Beaufighteru – T přezdívaného letci  Tomášek