Pilotinfo

Nový exponát Vojenského historického ústavu – německý radar Würzburg-Riese

Přidáno: 23. Květen 2012Autor:

Válečný radar Würzburg-Riese je určitě významným obohacením sbírek Vojenského historického ústavu Praha a areálu VTM Lešany. Přístroj našel své atraktivní místo hned za vchodem do areálu, u tzv. růžového tanku. Radar se podařilo získat do sbírek VHÚ díky vstřícnosti Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v jejímž vlastnictví dosud byl, dík patří řediteli Slunečního oddělení dr. Františku Fárníkovi. Dlouhá léta byl radar vystaven v areálu Astronomického ústavu, v parku u hvězdárny Ondřejov. Odtud byl na konci minulého roku snesen, rozebrán a převezen do VTM Lešany. Tady prošel renovací včetně povrchové úpravy, bílá barva byla nahrazena původní vojenskou šedou.
Unikátnost radaru spočívá v tom, že jde o kompletní kus, tedy anténa o průměru sedm a půl metru a k ní připojený obslužný domek. Ten se i s anténou otáčí na betonovém podstavci. V současnosti se radarů Würzburg-Rise v této kompletní sestavě nachází v Evropě jen několik, jeden stojí ve Francii a další v Berlíně; je možné, že se ještě nějaké nacházejí na území bývalého SSSR. Radar se zatím představil návštěvníkům jen jako samostatná anténa, domek vzhledem k velké míře koroze stále prochází renovací. Pracuje se také na obnovení jeho původního vnitřního vybavení. To stávající pocházelo z doby před rokem 1989 a odpovídalo civilnímu provozu.

Z historie radaru
Radary Würzburg byly vyvíjeny už ve třicátých letech 20. století ve firmě Telefunken, patřily k nejznámějším válečným radarům a sloužily německému letectvu i pozemním silám. Od roku 1941 se začal vyrábět největší typ nazvaný Riese (v němčině „obr, velikán“). Celkem bylo vyrobeno přes 4 000 radarů Würzburg, z toho asi 1 500 bylo typu Riese. Ten měl dosah až 70 kilometrů, výška dosahovala více než 10 metrů, vážil přes 15 tun a obsluhovalo ho celkem šest mužů. Radar byl schopen otáčet se o plných 360 stupňů a anténa se nakláněla v úhlu 0-90 stupňů.
Ondřejovský radar získala Akademie věd ČR v padesátých letech 20. století. Německá armáda měla radarů Würzburg-Riese na území protektorátu několik, po skončení války připadly československé armádě jako válečná kořist. Pracovníci observatoře zjistili, kde se radar nachází, posléze přístroj rozebrali a dopravili na ondřejovskou observatoř. O několik měsíců později získala hvězdárna ještě druhý radar téhož typu. Oba pak sloužily k vědeckým účelům, především k pozorování radiového toku Slunce.
U prvního radaru se na počátku osmdesátých let porouchalo hlavní ložisko, na kterém se kolos i s obslužným domkem otáčel. Ložisko bylo vyměněno, ovšem v roce 1994 se opět rozbilo a k opravě už nedošlo. Od té doby nebyl radar v provozu, sloužil jako muzejní exponát a dominanta ve hvězdárenském parku. Druhý radar naopak dodnes stojí na louce pod hvězdárnou a je funkční, slouží jako radiový dalekohled.
Po dohodě mezi Akademií věd ČR a Vojenským historickým ústavem Praha byl nefunkční radar získán do sbírek VHÚ. Radar byl snesen z betonového podstavce, rozebrán na menší části a dopraven do Vojenského technického muzea Lešany. Zde probíhaly během roku 2012 renovační práce. Zajímavostí je, že rozebranou anténu se lešanským pracovníkům podařilo po renovaci složit za pouhého půl dne. Po konstrukční stránce je Würzburg-Riese dobrou ukázku německého smyslu pro funkčnost a praktičnost.

německý radar z druhé světové války

Tematicky související články

Leave a Reply