Druhá světová válka skončila před 75 lety, bohužel z důvodu nákazy koronavirem se z bezpečnostních důvodů snad až na Bělorusko žádné větší připomínkové akce nekonaly. Nicméně před delší dobou se mi podařilo shromáždit unikátní fotografie. Amatérští pohotoví fotografové na svých snímcích zachytili atmosféru na konci války na dvou našich významných letištích – v Pardubicích a Žatci. Posledně jmenované letiště již patří minulosti a tak se můžeme alespoň pomocí fotografií přenést do doby, kdy po překotném úprku posledních německých vojáků zůstala obě letiště nějaký čas bez dříve běžného provozu.

Letiště ve východočeských Pardubicích si německá Luftwaffe vybrala mimo jiné jako jednu ze svých výcvikových základen v rámci našeho území. Stručně historicky řečeno, až na hodně velké výjimky naši vojenští letci striktně odmítli vstoupit do německých ozbrojených sil, i když je lákali na mnohé výhody. Naopak, kolaboranti na konci války dostali co si zasloužili. Obsazení letiště v Pardubicích Němci  nastalo dne 15.3.1939, kdy nejprve dopoledne dorazily od Náchoda  přes Hradec Králové na letiště pozemní německé síly, teprve o něco později kolem poledne se objevila i první letadla. Přistál zde tak transportní Junkers Ju-52/3m v doprovodu stíhacích Messerschmittů Bf-109. Německá Luftwaffe tak zdarma získala provozuschopné velké letiště se zánovními kasárnami a kompletním zázemím.

Za celou dobu války až do jara 1945 se zde vystřídalo mnoho pilotů a byly zde v provozu mimo stíhacích „Mezků“ i četné školní letouny – například Bü-131 , Arada Ar 96, Go-145, Heinkely 70 a 72A včetně mnoha jiných strojů. Ale pochopitelně zde létaly i naše původní letouny ukořistěné okupanty jako např. Š-328, Praga E 39 apod. V srpnu 1941 na pardubické letiště přibyla i protiletadlová jednotka Flak-Ersatz-Abteilung 99, z pěti baterií byly dvě umístěny v Kolíně. Později, koncem ledna 1944, kdy už Němcům mohutně teklo do bot, přiletěla do Pardubic z Pančeva operačně výcviková jednotka SG 151 disponující zhruba 75 letouny Ju 87. Předtím se zde začaly objevovat i Fw 190 F8, řada z nich z různých příčin v okolí letiště havarovala. Postupně se blížící frontu avizovaly i čím dále tím častější průzkumné lety spojenců nad Pardubicemi, například dne 13.6.1944 se přímo nad letištěm objevilo Mosquito od 60 Squadrony SAAF a v podobných letech pokračovalo i později.

A nechyběly ani bombardovací nálety spojenců na blízkou rafinérii. V noci z 21. na 22. 7.1944 nálet jihoafrických a britských bombardovacích letadel od 205 Group RAF z italských základen napřed odhodil poměrně přesně „fléry“ na rafinérii Fanto Werke a pak už mládenci s letouny Halifax od 614 Sq. RAF udělali svoji práci. Bohužel poměrně silný vítr odfoukl mnoho bomb nad východní část města, takže rafinérie samotná utrpěla jen malé poškození. Při dalším náletu za nějaký čas byla velmi vážně zasažena a výroba v ní byla skoro zastavena. Dílo zkázy bylo dokonáno dne 24.8.1944 mohutným náletem na rafinérii , ten provedla americká 17th USAAF z Itálie bombardéry B-24, ty doprovázelo mnoho letounů P-51 Mustang  a P-38 Lightning, vzlétnuvším Němcům byl nakopán zadek a o něco málo později byla rafinérie zničena.

Nakonec dne 8.5.1945 z pardubického letiště zmizeli poslední Němci, ani se nesnažili zlikvidovat řadu opouštěných letadel, někteří od místních výměnou za cigarety nabízeli mnohý vojenský materiál, kompletními padáky počínaje, různými  leteckými vyznamenáními konče.

Před hangárem na letišti Pardubice Messerschmitty Bf 109 a v hangáru je vidět Focke Wulf Fw 190Ohořelý vrak stíhacího letounu Messerschmitt Bf 109 na letišti Pardubice

Focke Wulfy Fw 190 před a v hangáru letiště PardubiceMesserschmitt Bf 109 krátce po skončení války na letišti PardubiceBombardér Heinkel He 111 krátce po skončení války na letišti Pardubice

Jak můžete sami vidět na dobových fotografiích, letiště se nalézalo v dost špatném stavu. Bylo tam mnoho vraků letounů Bf-109 různých verzí zřejmě od JG 52 a dále Fw 190 od SG 77. Kromě toho nedaleko blízké tribuny dostihového závodiště byly i vraky Heinkelů 111 (několik desítek … ) plus nějaké silně poškozené Štuky Ju 87. Byly zde i spojovací letouny jako například Fieseler Fi 156 Storch. O něco později dorazily již sovětské Polikarpovy Po-2.

Letiště v Žatci samozřejmě také bylo využíváno německým letectvem, i když oproti Pardubicím spíše sporadicky. To se ale změnilo koncem války. První letiště u Žatce byla travnatá letištní plocha na místě současného letiště Macerka. Za Protektorátu Němci postavili nové letiště severně od Žatce (Staňkovice) s betonovou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 1700 x 60m. Kromě sporadických přistání německých vojenských letadel zde nebyla umístěna žádná jejich letecká jednotka. Úplně v samém závěru války na letišti působila 51. eskadra Luftwaffe “EDELWEISS” s letouny Me-262 patřící do letecké armády „Reich“. Během 8.5.1945 odlétly poslední letuschopné „Švalbiny“ ze Žatce do britské a americké zóny, kde se jejich piloti vzdali spojencům. Mnoho letuschopných Me-262 bylo poté odborně demontováno a dopraveno do Anglie a USA k letovým zkouškám.

Po válce se začalo s budováním našeho nového vojenského letectva a jeho prvopočátek byl ve znamení využívání kořistní techniky po Luftwaffe. Obě letiště se stala významnými vojenskými základnami a postupně rostla tak, jak režim potřeboval. Dodnes je v provozu pardubické letiště, na jehož ploše se stále ještě provádí letecký výcvik a je zde zatím malý provoz dopravních letadel. Unikátní fotografie nás vrací do doby, kdy Němci opouštěli naše území po prohrané válce a kdo ví, možná že i někteří z Vás mají ve svých sbírkách artefakty jejich letadel právě z této doby. I když válka poznamenala nejen naši vlast na mnoho dalších let, obě letiště se po roce 1945 opět dostala do provozu.

Poškozený a opuštěný bombardér Junkers Ju 87 na letišti ŽatecVrak průzkumného Focke Wulfu Fw 189 před hangárem letiště ŽatecTrosky letounů Luftwaffe těsně po skončení války na letišti ŽatecSkupina opuštěných bombardérů Junkersů Ju 87 na letišti ŽatecProudový stíhací Messerschmitt Me 262 na letišti Žatec