Padesát let od prvního vzletu Concorde v Toulouse
Přidáno: 01. Březen 2019Autor: Lubor Obendrauf
Když bez jednoho dne před padesáti lety zvedl tehdejší šéfpilot programu Concorde André Turcat nový nadzvukový dopravní letoun poprvé do vzduchu, ani nemohl tušit, co vše bude následovat. Byly položeny základy velmi rychlého létání mezi kontinenty, ale doby ukázala, že šlo zatím o slepou uličku. Časy se naštěstí mění a už dnes se připravuje hned několik zajímavých nadzvukových letounů pro přepravu cestujících.
Od Blocha po Concorde
Tehdy byla neděle, 2. března 1969. Podle původních vzpomínek Andrého Turcata, kterého jsem měl čest poznat osobně, raději vstal již po čtvrté hodině ráno, aby se stačil připravit na první vzlet výjimečného letounu. Sám už měl v té době nalétány tisíce hodin na mnoha typech letounů a byl držitelem celé řady rychlostních i výškových rekordů, ty dosáhl na upravených stíhacích či vyloženě experimentálních letounech s proudovým pohonem. Ale Concorde, to byla zcela jiná a unikátní kapitola. A to nejen pro něj. Dnes už se pomalu bohužel zapomíná na skutečnost, kdy první práce na vývoji budoucího nadzvukového civilního dopravního letounu začaly již ve druhé polovině padesátých let minulého století. Ve Francii můžeme jmenovat „duchovního otce“ pozdějšího programu Concorde a tím byl vpravdě charismatický konstruktér Lucien Servanty. Rodák z Paříže začal pracovat pro firmu Bréguet v roce 1937, podílel se na úpravách letounu Bloch MB 150. Během druhé světové války navrhl a následně v leteckém závodě asistoval při výrobě prvního francouzského proudového letounu SO 6000 Triton. A odtud byl už jen krůček k Concorde.
Premiéra letounu za velkého zájmu médií
Vraťme se ale na letiště Toulouse-Blagnac. Celá posádka se tam potkala již před šestou ráno, aby vše připravili dle harmonogramu. Ale ouha, počasí odmítalo spolupracovat. Byla nepříjemná mlha, snad i ptáci chodili pěšky. Letištní meteo služba ale slibovala zlepšení během několika málo hodin, což nastalo až po desáté hodině dopoledne. Mezi tím už celé letiště doslova okupovaly vozy novinářů včetně přenosových vozů rozhlasu i televize, bylo slyšet mnoho jazyků téměř z celého světa. Všichni netrpělivě očekávali premiéru nového letounu. Z Brétigny přiletěl proudový letoun Gloster Meteor, aby se zkušebním pilotem Gilbertem Deferem sledoval chování Concorde během prvního letu. André Turcat po letech vzpomínal: „ Bylo krátce po druhé hodině odpoledne. Technikové dokončili plnění, měli jsme tehdy celkově 28 tun paliva. To odpovídalo těžišti letounu na úrovni 51,6 %. Potvrdili jsme příjem poslední meteo zprávy, dohlednost byla v té době již 30 kilometrů. Konečně jsme začali oživovat všechny systémy letounu. Povinná kontrola všeho dle check-listů byla nekonečná …“.
Zkušební posádka Andrého Turcata v prototypu Concorde
Kokpit prvního prototypu Concorde
André Turcat před prvním vzletem s prototypem Concordu
S Concorde poprvé k nebi
Je 15 hodin 26 minut. Čtveřice motorů Bristol Siddeley Snecma-Olympus 596-2B je spuštěna, jen u motoru č.4 se delší dobu zvyšovala teplota na jeho posledním stupni. Naštěstí už je vše v pořádku. Concorde pojíždí až na práh vzletové a přistávací dráhy. Zde posádka provádí poslední motorovou zkoušku s kontrolou všech hodnot dle tabulek. Je 15. hodin 40 minut. André Turcat velí: „Motory na plný vzletový výkon !“ . Za letounem nastalo peklo a to doslova. Se zapnutým přídavným spalováním rychle narůstá výkon motorů , zástupci tisku a kameramani si na chvíli raději dávají ucpávky do uší. Vše funguje bez potíží, posádka uvolnila brzdy a letoun se velmi rychle rozjíždí. A.Turcat dodává: „ Během chvilky jsme měli rychlost 167 km/hod , při 240 km/hod. jsem jemně přitáhl řízení k sobě, abychom ve 296 km/hod. elegantně vzlétli. Chvíli po startu se ptám Henriho Perriera , našeho letového pozorovatele, jak pracují motory. V tu chvíli zastupoval palubního technika Jacquese Retifa. Ten měl plné ruce práce s přepínáním režimu palivových čerpadel. Všechny motory pracovaly bez potíží. Při rychlosti 407 km/hod. vyrovnávám letounu do horizontu ve výšce 3000 stop ( 900 metrů ). Gilbert Defer s letounem Meteor letí vedle nás v bezpečné vzdálenosti. Hlásí pouze výraznější kouřovou stupu z motorů. Jejich vývoj ovšem ještě pokračuje, po vypnutí přídavného spalování už tak nečoudíme. Opatrně provádíme zatáčky na obě strany a já zjišťuji, že je Concorde velmi dobře ovladatelný. Vyžaduje ovšem jemnější zásahy do řízení, to je ale jen věcí cviku“.
Koupel v potu a šťastné přistání
Pokračovali stoupáním zhruba do 1800 metrů, kde s nimi již začala házet turbulence, naštěstí to netrvalo dlouho. Dle dřívější dohody udržovali v této fázi letu rychlost 463 km/hod. a z bezpečnostních důvodů nechali příď letounu skloněnou 5° dolů, tepelný štít se dvěma skleněnými průhledy je také zatažen dovnitř. Letoun byl velmi stabilní, zkoušeli postupně opatrně znovu stoupavé i klesavé zatáčky s mírným náklonem. A pak se to stalo! Nejdříve vysadil jeden okruh klimatizace, aby vzápětí zakolísal a vysadil i druhý! Naštěstí třetí se držel a i když byl dost přetížen a v letounu začala rychle stoupat teplota vzduchu, pořád fungoval. André Turcat se rozhodl pro přerušení zkušebního letu a rychlý návrat do Toulouse. Jak později vzpomínal, těsně před přistáním bylo v pilotní kabině přes 48°C (!!!) a netěšili se na nic jiného, než na čerstvý chladný vzduch! Pot z nich tekl doslova proudem a všichni se modlili, aby nedošlo k přehřátí systémů avioniky, což se naštěstí nestalo. André Turcat Concorde bezpečně vedl na přistání v Toulouse, příď letounu bez potíží klesá na úhel 12,5°směrem dolů, výhled je báječný. Jen ta teplota už je skoro k nesnesení. Radiovýškoměr upozorní na blížící se výšku rozhodnutí a André velí, že budou přistávat. Rychlost něco málo přes 300 km/hod., klesání ustálené na hodnotě 1,5 metru za vteřinu . Ve třiceti metrech stačilo jemně přitáhnout řízení a elegantní nadzvukový pták ladně dosedl na vzletovou a přistávací dráhu letiště Toulouse – Blagnac. Málem uvaření otevírají po zastavení na stojánce dveře poblíž kokpitu a užívají si doušky chladného jarního vzduchu s paprsky slunce. U prototypu neměly motory obraceče tahu, tak použili brzdící padák, který odhodili ještě na dráze.
Je 16 hodin 8 minut, let proběhl během 28 minut a celková doba od vyjetí ze stojánky až do návratu zpět byla pouhých 42 minut. Po vystoupení posádky přijímají bujaré gratulace odevšad, ale nejraději by šli rovnou pod sprchu. Posádka letounu děkovala hlavně technikům výrobce – společnosti Aerospatiale. Na ně se často zapomíná, ale přitom bez nich by opravdu nevzlétli.
První prototyp Concorde létal jen krátce
Celkově první prototyp Concorde nalétal 812 hodin při 397 zkušebních letech, z toho bylo 254 hodin v nadzvukové rychlosti. Po účasti na vývojovém programu byl letoun dne 19.10.1973 přelétnut na letiště v Le Bourget v Paříži, zde se stal exponátem známého muzea letectví a kosmonautiky. Po mnoha letech stání na venkovní ploše vedení této instituce přistoupilo k jeho celkové opravě a dnes jej můžete navštívit spolu s jedním sériovým letounem Concorde v barvách Air France uvnitř jedné haly. Jak čas šel, díky ropné krizi a ekologům se dostaly letouny Concorde pouze ke společnostem Air France a British Airways. Až do havárie jednoho letounu Air France u Gonesse tyto legendární stroje létaly spolehlivě (kromě určitých problémů s pneumatikami a pár dalšími dílčími závadami), po nějakém čase se Concorde vracejí do provozu. Jenže na dlouho. Náklady na přestavbu letounů narůstají, cestujících pořád ubývá a tak v roce 2002 se s nimi loučí Air France, British Airways je následují o rok později. Bohužel, ani nadějná iniciativa mnoha leteckých fandů i profesionálů nevedla pro mnoho překážek k „oživení“ alespoň jednoho Concorde a tak nám už zůstávají jen vzpomínky na nadzvukovou legendu zkracující čas mezi světadíly. Pokud budete mít cestu třeba do muzea v německém Sinsheimu, na střeše jedné z muzejních hal je Concorde v barvách Air France. Neváhejte a podívejte se do jeho interiéru. Dodnes je to zážitek a budeme-li mít štěstí, třeba se za pár let svezeme některým z jeho připravovaných nástupců. Jakým, tak to ukáže jen čas …
Kompletní posádka prvního letu – André Turcat, Henri Perrier, Michel Retif a Jasques Guinard
První vzlet Concordu na oficiální barevné fotografii
Prototyp Concordu v péči mechaniků před prvním vzletem