V letošním roce si připomínáme hned několik leteckých výročí. V uplynulém víkendu se zraky všech leteckých fandů obrátily na letiště v Chebu, kde proběhl po oba víkendové dny velmi dobře organizovaný letecký den. Vše bylo pojato jako velká oslava 100 let prvního vojenského letiště na území samostatného Československa, což je hezky kulaté výročí! Už v týdnu předpověď počasí slibovala pořádně horký víkend a hlavně beze srážek nebo bouřek. Předpověď se naplnila a v sobotu, kdy jsem měl možnost na tuto akci přilétnout na palubě nádherného Aera 145 s registrací OK-DAJ byla obloha plná nádherně fotogenických oblaků. Skoro se nechtělo věřit, že nejsou vytvořeny tahy štětce zručného mistra malíře …

Celá akce byla již delší dobu avizována a nebylo proto divu, když už od sobotního rána se letiště v Chebu postupně plnilo obrovským množstvím letadel včetně těch historických. Dorazilo i mnoho zahraničních pilotů. Nejvíce z nich přilétlo ze sousedního Německa a někteří z nich překvapili i slušnou češtinou. Přál bych mnohým z Vás vidět místní letiště na příletu z výšky! Bylo doslova „obsypáno“ letadly a pořadí na přistání jako číslo 8 se také běžně neslyší. Radiokomunikace připomínala přiblížení na letiště ve Frankfurtu a bylo třeba velmi pozorně sledovat okolní letecký provoz. Taková malá česká „Oshkosh“, jak mě napadlo při pohledu na lány letadel tu a tam zředěnými odpočívajícími posádkami i houstnoucím davem diváků. Těch přišly tisíce a rozhodně nikdo z nich nemohl litovat!

Pořadatelé si opravdu dali práci s výběrem letounů, od dob „dřevních“ až po dopravní ATR-72 v barvách našeho národního leteckého dopravce ČSA. Chebské letiště není třeba dlouze představovat. Po vzniku Československa nově rodící se vojenské letectvo logicky využívalo „zbytků“ po letectvu monarchie. Celá řada letounů se nacházela i na tomto vojenském letišti a tak zde byla položena tradice našeho vojenského létání. Mnohé z nich ovšem bylo třeba opravit, než se dostaly do rutinního provozu. Za dobu trvání VLÚ v Chebu zde byly vycvičeny stovky pilotů, pozorovatelů a mechaniků, z nichž mnozí se později proslavili po celém světě. Od roku 1928 zde byly umístěny jednotky l. leteckého pluku T.G.M., konkrétně velitelství III. perutě a stíhací letky č. 31 a 32, zatímco školní útvary VLÚ se postupně stěhovaly do Prostějova. Během dalších let se přes chebské letiště převalila druhá válka, kdy činnost Luftwaffe byla více než patrná na každém kroku. Po osvobození v roce 1945 se letiště vrací dřívější čilý provoz a jsou opravena poškození způsobená spojeneckými nálety ke konci války. O pár dekád později se zde objevují i „práškaři“ se Čmeláky či Andulami, létajícími často na dohled ostnatých drátů …

Ale zpět k oslavám na současné letiště. Mezi hlavními taháky letového programu byly tradičně historické letouny. Známe je sice z mnoha muzejních expozic, ale ve vzduchu jim to sluší daleko více. A tak se do Chebu slétly opravdové skvosty: Lockheed L-10A Electra (z původní letky fy Baťa), Beech C-45H Expeditor, P-51D Mustang, Jak-3 + Stinson AT19 Reliant + Harvard i Spitfire Mk. XVI a Stearman – všichni z letiště Líně, rovněž také Sokol M1D, nádherná Praga E-114 Air Baby atd. Potěšila i účast letounů z letky „German Historic Flight“. V letových ukázkách se představily i o něco mladší letouny jako Dornier 27, velmi zajímavý francouzský Max Holste M.H. 1521 M Broussard se dvěma směrovkami, pak také několik letounů Bücker a dalších typů. Velmi působivým číslem programu byl trojvlek kluzáků za letounem L-60 Brigadýr.

Pro mne osobně bylo nejvíce zajímavé společné vystoupení Lockheedu Electry s Beechem Expeditor, čtveřice klasických hvězdicových motorů zněla přímo nádherně. Veliký potlesk diváků patřil i velmi zajímavé trojici: Mustang + Spitfire a Jak-3 vodili Mirek Sázavský, Stephen Roger Stead a Radim Vojta. Parádní číslo, tohle se musí zažít! Poslední jmenovaný sám sebe přejmenoval na „veverku“, protože ve finále musel skákat mezi kokpity hned čtyř letadel různých typů! Diváci rovněž ocenili velmi dynamické vystoupení společného „létajícího cirkusu“ s replikami letounů z první světové války. Jejich pyrotechnické efekty byly natolik věrné, že od jedné „rány“ začal hořet i vojenský stan! Vše bylo rychle uhašeno. Díky blízkosti celé scény vše bylo opravdu realistické a divák byl doslova vtažen do děje.

Naše vojenské letectvo zastoupily letouny Jas 39 Gripen a L-159 Alca. Jedna L-159 nesla navíc na trupu a křídlech kresbu skutečného letounu Spitfire, ostatně o tom v médiích proběhlo již mnoho fotografií. Na své si rozhodně přišli milovníci letecké akrobacie. Petr Kopfstein předvedl parádní sestavu a nenechal nikoho na pochybách, že mu zaslouženě patří místo v seriálu Red Bull Race. Osobně jsem měl to štěstí mu popřát hodně úspěchů, vždyť další závod této série máme doslova za pár dnů přímo za „humny“ – v maďarské Budapešti. Petře, ať jste s Martinem Šonkou opět na bedně!!! Své umění ukázala jiné světová extratřída – čtveřice The Flying Bulls Aerobatic Team představila pro letošní rok mírně upravenou sestavu a nechybělo ani krásné srdce probodnuté šípem. Navíc s těmi krásnými oblaky v pozadí, to jako fotografové jsme si opravdu přišli na své. České Aerolinie potěšily diváky několika nízkými průlety letounu ATR 72, vidět nízko letící „dopravák“ na zdejším letišti není opravdu běžné.

Součástí leteckého dne byla i řada jiných vystoupení krásných letadel. Století létání v Chebu bylo podle mého skromného přesvědčení oslaveno velmi dobře, poděkujme pořadatelům za jejich snahu a také jednu velmi zajímavou skutečnost: mnoho diváků přijelo vlakem téměř až k letové stojánce, což se kromě Chebu a Pardubic také nestává. Program byl velmi zajímavý a jak jsem měl možnost hovořit s několika německými piloty, za takovou akci by se nemuseli stydět ani na velkých německých letištích. Věřme tedy, že do budoucna se ještě v Chebu sejdeme na podobně velkém leteckém dni.