Pilotinfo

Studie o československých leteckých instruktorech v Egyptě

Přidáno: 16. Listopad 2012Autor:

V aktuálním čísle časopisu Historie a Vojenství vyšla obsáhlá studie o činnosti českosloveských leteckých instruktorů a dalších odborníků na území Egypta v padesátých letech.

Českoslovenští instruktoři při výstavbě egyptského letectva a protivzdušné obrany“, to je celý název studie historika Milana Vyhlídala, která vyšla v čtvrtletníku Historie a vojenství 3/2012 (vydává Vojenský historický ústav Praha). Autor zde podrobně rozebírá konkrétní nasazení československých odborníků v dané oblasti, zamýšlí se také nad okolnostmi jejich působení. K zajímavým patří pochopitelně i líčení odlišného přístupu našich a egyptských vojáků k výcviku, či popis způsobu práce s vyspělou technikou, kterou Egyptu tehdy dodával Sovětský svaz i Československo.

První skupina československých instruktorů se v Egyptě objevila už v létě roku 1956. Jejich cílem bylo přecvičovat místní piloty na letouny MiG-15bis. Během té doby vypukla i suezská krize, českoslovenští instruktoři ji však sledovali spíše zpovzdálí. O aktivitě egyptského letectva referoval generálmajor letectva Jan Reindl, který v Egyptě čs. vojáky vedl: „Systém velení egyptského letectva byl na válku nepřipravený, štáby byly velmi slabé a nevycvičené. Sestávaly se většinou ze starších důstojníků, kteří ani neznali dobře technické a taktické možnosti vlastních proudových letounů, a proto většina vydávaných rozkazů byla těžko proveditelná.“
Válka mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskými silami skončila v listopadu 1956 velmi rychle. Británie i Francie sice ztratily vliv v regionu na úkor SSSR, ovšem vojensky to byla pro Egypt prohra. Na konci roku 1956 také první skupina čs. instruktorů odchází, v průběhu roku 1957 ale spolupráce obou stran pokračuje.
Do Egypta se měly z Československa vydat hned dvě skupiny vojenských odborníků. Jedna měla připravit reorganizaci egyptské protivzdušné obrany, druhá měla cvičit egyptské piloty. Vedle toho však egyptští piloti zamířili i do Československa – téměř padesát jich působilo v rámci výcviku na letišti v Čáslavi. Výcvik ovšem neprobíhal ideálně, došlo k několika menším nehodám, i přes přísné utajení se akci nepodařilo zcela skrýt. Jeden z egyptských pilotů se při letu ztratil a přistál v Rakousku, což představovalo velkou blamáž. Při dalším výcviku na bombardérech Il-28 také jeden z egyptských pilotů havaroval na letišti Mladá tak, že letoun bylo nutné odepsat. Vyšetřování jednoznačně označilo za příčinu nehody práci pilota, i proto platila škodu egyptská strana. Výcvik také pozdržela epidemie asijské chřipky, kterou si Egypťané s sebou přivezli. Celkově se československá strana snažila další výcvik přesunout spíše zpět do Egypta.
Od léta 1957 působila v Egyptě v rámci snahy vybudovat účinnou protivzdušnou obranu skupina generálmajora Vladimíra Hlavatého. Hrubé plány byly vypracovány již v Praze, Hlavatý a jeho lidé je pak dotvářeli přímo na místě a v součinnosti s egyptskými důstojníky. Šlo především o rozmístění radiolokátorů, hlásných stanic a operačních sálů. Vše přitom bylo budováno jen v důležitých centrech státu na severu země, byť některé radiolokátory byly umístěny i na pobřeží Rudého moře a v oblasti Asuánské přehrady na jihu.
Efektivní fungování technického systému však naráželo na mnohé potíže dané lidským faktorem. V září 1957 pak došlo k cvičení a v následném hlášení československá strana sdělovala, že bojové směny „jsou schopny navádět stíhače na rychlé jednotlivé cíle na středních výškách“. Ale zároveň dodala, že „pouze za jednoduché situace“.

Další informace a fotografie na webu Vojenského historickéhu ústavu Praha a zejména na stranách 56-72 v čísle 3/2012 čtvrtletníku Historie a vojenství.

Tematicky související články

Leave a Reply

Údržba letadel
Pravidelná údržba letadla je základ pro jeho spolehlivost. Jsme držitelem oprávnění pro údržbu letounů.