Evropská komise oficiálně zastavila řízení vedené proti České republice kvůli nákupu letounů CASA. Současné vedení Ministerstva obrany tuto skutečnost prezentuje jako výsledek svých diplomatických jednání. Vzhledem k tomu, že si přivlastňuje celou řadu úspěchů, které ve skutečnosti vyjednal někdo jiný, jsou pochybnosti na místě i zde.

Proč ta skepse? Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti z pozice zaměstnance ČSA přicházel s lidmi z komise často do styku, připadá mi nanejvýš nepravděpodobná, spíš trapná, argumentace ministra Vondry a jeho náměstka Šedivého, že komise zastavila řízení proto, že si přečetla Bílou knihu českého Ministerstva obrany. Komise vždy postupuje podle toho, co se stalo, jak byl použit text jednotlivých nařízení, ale nikdy podle toho, že ten, kdo je šetřený, řekne “už to nikdy neuděláme”. Tohle možná funguje u nás v kocourkově, třeba v kauze Promopro, která je dnes podivně zapomenuta, ale ne v práci bruselských eurobyrokratů.

Závěr? Podle všeho si partička lidí okolo dnes již bývalého ministra Bartáka uměla přečíst zákony a předpisy tak, aby jim vyhověla a přitom mohla nakoupit to, co se jim líbilo. Nebyli ani první, ani poslední v EU, kdo to tak udělal. Fakt, že se mi to nelíbí, že si osobně myslím, že CASA byla nejhorší z možných variant, nemění nic na tom, že to podle platných pravidel zřejmě bylo v pořádku. Celá kauza ale hlavně ukazuje, že zatím vše, co dream team ministra Vondry předvedl, překonává v úrovni trapnosti všechny jeho předchůdce, a to by člověk řekl, že zoufalce typu ministrů Dobrovského nebo Baudyše ani překonat nelze. Škoda, tohle si naše armáda nezaslouží.