Je to zhruba jeden rok od chvíle, kdy začal v naší vlasti přechod na provoz leteckých radiostanic s dělením po 8,33 kHZ místo dosavadních 25 kHz. Asi není třeba dodávat, jaká to byla radost pro všechny majitele různých létajících aparátů! Jistě, vše bylo avizováno předem a letadel také dost přibylo (a ještě přibývá), jenže pro mnohé to znamenalo sáhnout dost hluboko do kapsy a zakoupit zcela novou leteckou radiostanici. V té době mne také pobavilo vystoupení jednoho pana poslance našeho parlamentu na kameru zhruba tohoto znění: „Pane redaktore, ale létání je sport pro zbohatlíky a já Vás mohu ujistit, tito lidé na to mají, tak o čem je debata?“. Taková tupost nepotřebuje opravdu dalšího komentáře. O přechodu bylo rozhodnuto papírově již v roce 1995, avšak první radiostanice s tímto dělením se začaly objevovat až koncem roku 1997, od jara 1998 je také začali hromadně vyrábět přední světoví výrobci této techniky. Náš ÚCL vydal popis postupu výměny radiostanice za novou již začátkem roku 2015, avšak ne všichni tuto skutečnost zaznamenali.

První etapa přelaďování se tedy již přehnala a brzy nás čeká i další, ovšem v rámci Evropy, kam už také se starými radiostanicemi nebude možné létat. Na některých letištích už bývalo na frekvencích opravdu velmi „těsno“ a docházelo k opakovanému rušení, což způsobovalo zdržení při komunikaci s řídícími. Byly u i případy, které nemusely skončit dobře. Sečteno a podtrženo, od 1.1.2018 si se starým rádiem v Evropě nikdo z nás již nezalétá. To platí i pro tzv. sportovní létající zařízení (SLZ). Zvláště v některých aeroklubech byly debaty velmi bouřlivé. Mnoho pilotů logicky namítalo, co prý si „eurokrati“ upekli, tak ať platí jen pro aerolinky a velké provozovatele. Proč na to mají doplácet právě aerokluby a jednotliví piloti či provozovatelé letadel? Vpravdě logický dotaz. Na druhou stranu, podle oslovených odborníků na bezpečnost letového provozu by stejně za krátký čas došlo i na jednotlivé piloty či provozovatele, protože už dosti zahuštěný prostor nad námi v mnoha řízených oblastech letišť si tuto změnu natvrdo vyžádal.

Můžeme zde uvést i několik omylů, často uváděných řadou pilotů. Jestliže mám stále stejný kmitočet, nemusím hnout prstem a nechám dělení po 25 kHz. To je chyba, protože pokud nepřejdu na šíři kanálu 8,33 kHz, může rychle nastat problém se srozumitelností komunikace. Dále není možné použít dělení 25/8,33 pro vysílač/přijímač či opačně, ale vždy je třeba mít 8,33/8,33 a nebo 25/25. Také podle nařízení EUROCONTROLu ve všech prostorech s 8,33 kHz v žádném případě NELZE letět s radiostanicí po 25 kHz! V drtivé většině případů Vám nebude dovoleno vstoupit do této oblasti a nebo z ní budete vykázáni. To platí i o 25 kHz.

Dalo se nákupem nové radiostanice získat i jiné výhody, než je jen nové dělení po 8,33 kHz? Odpověď zní: ano. Začít bychom mohli zárukou na zcela nový výrobek, ale to je samozřejmost u jakékoli elektroniky (kromě načerno přivážených levných produktů z Asie).   U nových radiostanic je mnohem větší paměť na ukládání frekvencí, rychlejší ladění a u těch přenosných často i vyšší kapacita baterií. To při pohybech po letištích také není zanedbatelná maličkost. V některých případech je velkou výhodou i podstatně nižší hmotnost nové radiostanice, jak mi potvrdili zejména piloti ultralehkých letadel. K tomu bývá výhodou i větší dosah radiostanice a pokud není nutné z nějakého důvodu vyměnit i původní anténu na letadle či SLZ, je její instalace certifikovaným pracovištěm bezproblémová.

Aby se to ovšem nepletlo, některé z frekvencí zůstanou v dělení po 25 kHz, např. Brno Radar a nebo Praha Info. Jde ovšem o výjimky, o tzv. CLIMAX, neboli ofsetové frekvence. Ty pokrývají větší oblasti přes vysílače mírně „posunuté“ okolo základní frekvence a i při nejlepší vůli se jednoduše do šířky 8,33 kHz nevlezou. K častým dotazům patří i to, jak se změní obsluha nových radiostanic. Zde obavy nejsou nutné, jelikož podle toho, co naladíte na displeji, radiostanice sama pozná, jakou šířku pásma (8,33 nebo 25 kHz) chcete mít. V praxi na displeji nastavíte lidově řečeno údaj, který máte na mapě a nebo co Vám sdělí řídící, aniž byste řešili dělení po 8,33 nebo 25. Jednoduše řečeno: pokud přepnu rádio do 8,33 kHz, musím jen o trochu více otočit ovladačem, kterým nastavuji část frekvence za desetinnou čárkou – toť vše. Jde jen o zvyk, drtivá většina z nás už takto létá.

Na závěr jedno upozornění: můžeme se setkat i s novými radiostanicemi, které po přepnutí do režimu 8,33 už ale neumí naladit 25! Jak mi sdělil jeden z mých kamarádů pilotů, jde např. o model ICOM A-210E, ale ještě jeden nebo dva typy by se najít daly. POZOR!!! Taková stanice se dá používat jen na zemi, v letadle v žádném případě být nesmí. Naštěstí všechny ostatní na našem trhu zastoupené typy umí vše potřebné.