Pilotinfo

Ale, ale pane Sůra !

Přidáno: 11. Červenec 2011Autor:

K mému vstupu „Útok na ŘLP“ zde se vyjadřoval i autor původního článku publikovaného na iDnes, pan redaktor Sůra. Tento článek pro změnu naleznete zde . O co šlo. Pan redaktor Sůra  informoval čtenářskou obec o údajné korupci v podniku Řízení letového provozu. Proč považuji tuto „korupční aféru“ za vykonstruovanou, o tom si můžete přečíst v prvním z výše uvedených článků. Na tomto místě bych chtěl reagovat na páně redaktorově příspěvky do diskuse. Uvádím je v plném znění a včetně překlepů a chyb, kterých je na profesionálního novináře překvapivě mnoho. Tedy:

Není nic snažšího, než psát jako anonym. Nedát prostor k vyjádření druhé straně, to je jistě známka objektivity a nezávislosti. Autora tohoto textu pozdravujte:)Zajímalo by mě jen, proč se to zde objevilo cca po roce od vyjití textů, poslední text o ŘLP jsem psal někdy na konci roku a to byla jen krátká informace o personální změně. Jinak si pochopitelně za každou větou stojím. A to, že informace přišly od pana Černého, který si brousil zuby na ředitelské místo, skutečně neřeším. Řeším pravdivost informací (zvláště od pana Černého bylo třeba vše ověřovat několikrát, protože jsem zažil od něj i podvržené materiály)

Konec citátu

Pane redaktore, mluvíte o článku který jste publikoval  v prosinci 2009. Potud správně. Onu „krátkou informaci“ jste publikoval 4. prosince 2010 a obsahovala i přes svoji „krátkost“ takovou hromadu nehorázností, že jsem dne 12. prosince téhož roku reagoval na oba články, jak je z textu patrné. Moje reakce vůbec nebyla určena pro tyto stránky a původně byla publikována na zcela jiném webu.  Teprve následně si provozovatelé těchto stránek  zdvořile vyžádali povolení článek převzít. Takže o nějaké reakci po roce nemůže být vůbec řeč.

Nepřeceňujete poněkud svou důležitost pane redaktore? Skutečně se domníváte, že někdo, kdo má své zaměstnání, rodinu a zájmy nemá nic důležitějšího na práci, než okamžitě reagovat na moudrosti obsažené ve vašich textech? Nebo vás popuzuje samotný fakt, že čtenář má tu drzost myslet a reagovat, namísto toho, aby pasivně absorboval vaše „informace“? Na rozdíl od vás nepíšu své články v pracovní době a nejsem za ně placen. Takže kdy je  napíšu a co napíšu, záleží zcela na mém vlastním uvážení.

Obvykle třenicím mezi vedením zaměstnavatelské organizace a  kýmkoliv, sdělovací prostředky nevyjímaje, nevěnuji pozornost. Natolik loayální se svým chlebodárcem nejsem. Nicméně, celý podnik hučel již dlouhý čas nevolí a když 4. prosince 2010 vyšel tento váš článek (ona „krátká informace“), začal jsem se o důvody popuzeného mručení kolem sebe zajímat. Teprve nesmysly obsažené v obou vašich článcích byly důvodem k napsání toho mého. Upozorňuji, že ta nevole byla na rozdíl od jiných situací vzácně  jednomyslná.

Psaní pod „nickname“ je na Internetu zcela běžná praxe. A nejen na Internetu, celá řada článků v tisku je podepsána šifrou. A mimochodem, vraťte se laskavě oběma nohama  na zem pane redaktore. Plkat vykonstruované a nepodložené nesmysly a mnohdy vyslovené lži je v rámci „svobody tisku“ povoleno toliko vám. Zaměstnanci ŘLP ČR, s.p. mají na příklad vysloveně zakázáno sdělovat své názory dokonce i na vnitropodnikové úrovni prostřednictvím e-mail a  hromadných adres. Jak bych asi dopadl, kdybych cokoliv kritického publikoval mimo podnik? V případě, že bude provozovatel těchto stránek ochoten mé názory zveřejňovat, přečtete si ještě  kritiky habaděj. Dost pochybuji, že budete čtenému rozumět.  Tolik na vysvětlenou, proč publikuji pod pseudonymem.

Děkuji vám za laskavé potvrzení toho, že vaše otištěné  informace skutečně  přišly, jak jsem ostatně předpokládal, od pana Černého. Teprve dodatečně a po zveřejnění mého článku zde i na jeho původním místě jsem se totiž dověděl, že v článku zmiňovaný kšeft pana Černého s mobilními telefony byl v podstatě okrajovou maličkostí. Hlavním důvodem  jeho vyhazovu bylo, že při vypisování jakéhosi výběrového řízení na cosi, poskytl ještě před jejich zveřejněním soutěžní podmínky jedné z firem a byl navíc tak hloupý, že na telefaxu nechal ležet originál své zprávy, kde byl tento náhodně nalezen. To by byl direktor, že? Korupčník a ještě k tomu hlupák! Obávám se, že v Čechách dost obvyklá kombinace!

Takže to, od koho informace máte, jejich pravdivost a jaké jsou pohnutky dotyčného informátora, to byste setsakrametsky měl řešit!

Ke svému zaměstnavateli jste zdravě kritičtí? ale, ale, já myslel, že ŘLP je nejdokonalejší firmou, podle toho, co píšete výše, v které není už co kritizovat:)Jsem rád, že v ŘLP pracují lidé tak hrdinští a slušně vychovaní, kteří si za svými názory stojí, zvláště, když se pojmenují třeba quax nebo katoda:-)

Konec citátu.

Jeho první část říká, že: „…Ke svému zaměstnavateli jste zdravě kritičtí? ale, ale, já myslel, že ŘLP je nejdokonalejší firmou, podle toho, co píšete výše, v které není už co kritizovat:)…“

Pane redaktore, tak to jste si skutečně pouze „myslel“. Vy jste cokoliv takového v mém článku četl?  Mohl byste prosím citovat?

Z formulací a množství překlepů soudě jsem vám řádně šlápl na palec. Přiznávám se poctivě, že z toho mám upřímnou a zlomyslnou radost! Ostatně váš poslední vstup vás dokonale charakterizuje. Odkud se bere ta vaše, téměř ve všech článcích obsažená averze vůči tomuto podniku? Že by vám ji naočkoval, nebo si ji snad přímo objednal někdo z nad propastí bankrotu balancujících Českých aerolinií?

Averze vůči Řízení provozu je totiž v branži tradiční. Proč, to je mi tedy záhadou. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že ŘLP a vysoce ziskové Letiště Praha jsou prosperujícími firmami, kdežto ČSA nikoliv. Typicky český přístup! Chcípla mi koza, Bože dej, ať sousedovi chcípne taky!

Na příklad přistávací (nikoliv traťové) poplatky na českých letištích. Ty byly vyšší než je na jiných evropských letištích obvyklé. Důvod byl pro každého zasvěceného jasný. Letištní navigační zařízení jako terminální radiolokace, pojezdová radiolokace, ILS (Instrument Landing System, víte co to je pane redaktore?) a tak dále jsou ve většině případů majetkem dotyčného letiště a letiště si také hradí náklady spojené s jejich pořízením a údržbou.

Na vysvětlenou, provozovatel letiště a organizace poskytující letové provozní služby jsou na sobě nezávislými právnickými osobami. Příslušné služby řízení si tedy následně nechají platit pouze za poskytnutou službu a náklady na navigační prostředky do platby přirozeně  zahrnuty nejsou.

Důvod je doufám jasný. Je věcí provozovatele letiště aby posoudil, jak důležité jeho letiště je a v návaznosti na to, jak sofistikované by mělo být. Tedy, jaká by měla být jeho provozní kapacita, za jak složitých meteorologických podmínek by mělo být schopno zachovávat provoz a tak dále. Službám řízení je tohle všechno v podstatě jedno. Jak vybavené letiště je, takové služby na něm mohou být a budou v souladu s leteckými předpisy poskytovány.

V České republice je ale situace jiná. Veškeré radionavigační prostředky na letištích jsou majetkem ŘLP (respektive státu prostřednictvím státního podniku) a je to ŘLP, kdo hradí náklady s nimi spojené. Přesto se jakési lobby podařilo donutit bývalého ředitele prostřednictvím státních orgánů (Ministerstva dopravy), aby přistávací poplatky byly direktivně sníženy, s jediným odůvodněním, že jinde jsou nižší. Důvody jejich výše a ekonomické kalkulace nikoho nezajímaly. Kdo z toho profitoval, to je doufám rovněž jasné.

Praktickým důsledkem může ovšem být, že letiště, na kterém přistanou dvě sportovní letadla týdně bude od ŘLP požadovat vybavení na úrovni New Yorku nebo Londýna. Nic ho to přece nebude stát, výše přistávacích poplatků bude ŘLP direktivně nařízena, takže to objem provozu na letišti neovlivní, tak o co jde, že? Tato situace akutně hrozí na příklad v Českých Budějovicích.

Možná, že i tohle vedlo podnik ke zvýšení traťových poplatků. Ve svém původním článku jsem chybně  uvedl, že traťové poplatky v ČR patří mezi čtvrtinu nejnižších v Evropě. Již tomu tak není i když stále patříme k té lacinější polovině. Současné postavení  z hlediska výše traťových poplatků je uvedeno v následující tabulce a díky rozumnému hospodaření poklesly v roce 2011 vůči roku 2010 o 5,5%.

 

 Řízení letového provozu ČR poplatky

Pan redaktor Sůra si vůbec neuvědomuje dosah svého činění. Abych to vysvětlil, musím napřed předložit určitý obrázek vývoje situace v řízení provozu . Následující tabulka ukazuje vývoj objemu provozu od roku 1991. Vyplývá z ní, že provoz v roce 2010 byl vůči roku 1991 téměř šestinásobný a nebýt hospodářské deprese v roce 2009, už by šestinásobný byl.

ROK
OBJEM PROVOZU NÁRUSTOBJEMUPROVOZU PERCENTUELNÍ MEZIROČNÍ NÁR. PERCENTUELNÍ KUMULATIVNÍ NÁR.
1991 110 360 XXX XXX 100%
1992 131 923 + 21 563 + 19,50% 119,50%
1993 154 434 + 22 511 +17,06% 139,90%
1994 168 469 + 14 035 +9,10% 152,60%
1995 199 112 + 30 643 +18,10% 180,40%
1996 213 377 + 14 265 +7,16% 193,40%
1997 230 804 + 17 427 + 8,10% 209,10%
1998 246 272 + 15 468 +6,70% 223,10%
1999 303 400 + 57 128 + 23,19% 274,90%
2000 308 428 +   5 028 + 1,65% 279,50%
2001 341 674 + 33 246 +10,77% 309,59%
2002 371 187 + 29 513 +8,6% 336,34%
2003 435 976 + 64 789 +17,5% 395,04%
2004 534 677 + 98 701 +23,63% 484,48%
2005 575 471 + 40 794 +7,7% 521,4%
2006 588 324 + 12 853 +2,2% 533%
2007 621 722 + 33 398 +5,5% 563%
2008 658 571 + 36 849 +5,9% 596%
2009 627 582 -30 989 -4,7% 569%
2010 649 403 + 21 821 +4,3% 588%

 

V roce 1999 (starší údaje nemám k dispozici) vyprodukovala střediska řízení v České republice  (Oblastní středisko a letištní střediska) průměrné zdržení na provedený let ve výši 2,65 minuty. Zdá se vám to směšné? V roce 1999 to úhrnem znamenalo 794 628 minut zdržení.

Podle kalkulací EUROCONTROL reprezentuje jedna minuta zdržení pro provozovatele  zhruba 60 € ztrát na přímých provozních nákladech a někteří letečtí dopravci uvádějí i částky podstatně vyšší.

Z toho ovšem přímo vyplývá, že přímé provozní ztráty způsobené dopravcům dosáhly v roce 1999 téměř neuvěřitelných 47 677 680 € (sic!).

V roce 2010 byl provoz vůči roku 1999 více než dvojnásobný (649 403 pohybů v roce 2010 vůči 303 400 pohybům v roce 1999), celkový objem zdržení činil 137 442 minut vůči 794 628 minutám v roce 1999 a ztráty dopravců klesly z  47 677 680 € v roce 1999 na 8 246 520 € v roce 2010.

Podle nezávislých analýz EUROCONTROL stoupla  kapacita českého vzdušného prostoru mezi roky 1999 a 2010 z  64 letů za hodinu na hodnotu 150 letů za hodinu.

Pro laiky. Vzdušným prostorem ČR může prolétnout 150 letadel za hodinu, aniž by byla ohrožena jejich bezpečnost a niž by byla zdržena. Toto číslo je sníženo o jistou bezpečností hodnotu. Z toho, že nějaké zdržení je stále produkováno snadno usoudíte, že hodinový provoz může být i vyšší. Hodinová absolutní špička činila i přes opatření CFMU (Central Flow Management Unit) v Bruselu dne 3. srpna loňského roku 168 pohybů. Nebýt těchto opatření, byl by hodinový provoz ještě vyšší, ale to by již bylo na úkor bezpečnosti.

V roce 2010 hodnota průměrného zdržení na provedený let konečně dosáhla hodnoty požadované EUROCONTROLem (0,3 minuty na provedený let). Jen zdánlivě paradoxně není její další snižování žádoucí. Je vykalkulováno, že další snižování by vyžadovalo investice na straně poskytovatelů služeb vyšší, než by činila výsledná úspora na straně leteckých provozovatelů a výše těchto investic by se zpětně promítla do výše poplatků. Pro zájemce viz EUROCONTROL materiál „Towards Economical Optimum“.

Těchto výsledků bylo dosaženo v situaci, kdy  podnik úspěšně (i přes nutné investice do podpůrných systémů bez nichž by se shora uvedené objemy provozu prostě nedaly zvládnout), udržuje výši poplatků na rozumné úrovni i když mezi ty úplně nejlacinější už nepatříme.

To vše v situaci permanentního nedostatku řídících (takto zvláště nenáviděné vrstvě zaměstnanců uvnitř i vně podniku), kteří mají na shora uvedených výsledcích lví podíl.

Proč nenáviděné? Prostě proto, že mají vysoký příjem.

Každému takovému závistivci radím: Běžte a zkuste to!  Zkuste to třeba vy, pane Sůra! Bereme stále a placen budete zcela určitě lépe, než na místě redaktora!  Tedy v případě, že to dokážete! Tuší vůbec někdo, jaký je poměr mezi počtem uchazečů o tohle povolání a těmi, kdo se nakonec dohrabou až k plné kvalifikaci?

Ze zhruba  450 zájemců, kteří se každoročně hlásí do výcviku uspěje nakonec asi 6!

Ano, čtete správně, šest!

Prvních 150 až 200 je odmítnuto již na podnikové úrovni pro nedostatečnou jazykovou vybavenost.

Ze zbylých tří set pohoří dvě stě sedmdesát na počítačových psychotestech (FEAST) prováděných on-line přímo s centrálou EUROCONTROL v Bruselu (v angličtině), čímž se zařadí do databáze těch, kteří si doživotně v tomto zaměstnání v celé Evropě (respektive EU) nevrznou.

A ze zbylých třiceti jich dvacet čtyři odpadne během praktického výcviku, když zjistí, že testy – netesty, na tohle prostě nemají.

O  odpovědnosti, náporu na psychiku, o naprosto nepravidelné pracovní době  a ostatních „výhodách“ tohoto povolání lepší nemluvit. Kromě jiného rovněž výhoda trestní odpovědnosti. Představte si situaci, že jako řidič přehlédnete auto přijíždějící zprava. Na poslední chvíli zabrzdíte, nic se nestane a auto zprava pokračuje nerušeně v jízdě. Pro řídícího provozu znamená obdobná situace kriminál. Reálně se stalo, že se dvě letadla dostala do vzájemné vzdálenosti tří, či čtyř kilometrů namísto předepsaných deseti. Výsledek? Osmnáct měsíců, nepodmíněně!

Kromě výše příjmu žádné přednosti tohoto zaměstnání prostě neexistují.

A snad právě pro tuto výši souhlasili řídící s tím, že jim v tomto roce příjem nestoupne  ani o jedinou korunu. Vzhledem k inflaci a růstu životních nákladů tedy jejich reálný příjem klesne. Ukažte mi, kolik takových v dopravě i jinde najdete? U dotovaných Českých drah? U dotovaných městských dopravních podniků? Nenechte se vysmát! Ti spíše stávkují, aby z daňového poplatníka vyrazili ještě více!

Jak dlouho je ovšem tohle může bavit, když se následně dočtou o tom, jak stát odebere podniku zisk a patrně ho nějakým způsobem (třeba prostřednictvím vznikajícího Aeroholdingu) předisponuje krachujícím ČSA nebo komukoliv jinému?

Jak dlouho je tohle může bavit, když práce je stále více, výsledky stále lepší a profit by nebyl žádný?

Jak dlouho je tohle může bavit, když nakonec čtou bláboly pana redaktora Sůry, který na něčí objednávku neustále hledá na globálně úspěšném podniku vši? Útoky na něj (na podnik, nikoliv na redaktora Sůru) považují totiž automaticky rovněž za útoky na sebe, prostě proto, že na útoky na sebe jsou již tradičně zvyklí.

Jen do toho pane redaktore, rozložte (a nabízí se i razantnější výraz) i to, co zatím ještě stále úspěšně funguje!

Co kdybyste se pustil  spíš do někoho, na koho daňoví poplatníci trvale doplácejí?  ŘLP ČR, s.p. a jeho zaměstnanci to rozhodně nejsou. Daňového poplatníka nestojí ani korunu, daně  platí jako každý jiný jak na úrovni podniku, tak na úrovni jednotlivců a zisk (který navíc není hlavním smyslem  existence podniku) mu bude státem odebírán.

Kdepak, úspěšnost se v Čechách neodpouští. A to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni celých organizací.

Co říci závěrem?  Sám jsem skutečně  netušil, jaké pocity sounáležitosti ve mně může článek jednoho přihlouplého redaktora vyvolat.

 

Váš stále Katoda

Tematicky související články

Leave a Reply