VELOREX 350

TP model

1/43

Asi budu za kacíře. Cože jako cpu na letecký web cosi pozemního…co nelítá! Nicméně myslím, že k letadlům tak nějak nezbytně patří i auta, motorky, náklaďáky. Od vozů FOLOOW ME přes cisterny, motocykly sloužící k přepravě pilotů, jeepy rozvážející posádky bombardérů, a mnoho dalších. Já osobně letadla velmi rád „oživuji“ právě podobnými vozidly.

Co vám dnes představuji, je opravdu něco extra. Ano, i Velorex používali naši piloti u letectva! 331. vrtulníková letka je sebou vozila jako show car při tygřích setkáních. Např. Francouzi používají Citroen 2CV, Němci Trabanty,…takže logicky do této grupy patří jako český zástupce Hadraplán.

Je škoda, že tomuto vozidlu jež bylo původně zkonstruováno za války, coby lidový vůz, a až komunisty oživeno, ovšem jako vozidlo pro invalidy (soudruhům evidentně bylo jedno, že přistup do kabiny, je srovnatelný akrobatický prvek s nástupem do kokpitu stíhačky) se modelářsky donedávna nikdo nevěnoval. Až firma TP model jej vydala v měřítku 1/43. Sice to není čistá čtvrtka, ale aspoň, že tak. Po otevření víčka malé krabičky, asi i otrlým resiňákářům naskáčou pupínky. Model sice má snahu připomínat onen plátěný, a nerovný povrch, ovšem ve finále spíše vypadá jakoby jej někdo uplácal z modelíny. Dílů není mnoho. Podlaha společně s interiérem, blatníky, kola a celek karoserie. Já model stavěl nadvakrát. Poprvé jsem jej postavil víceméně z krabičky, ale radost mi moc nepřinášel. Ten zádrhel byl v oné snaze napodobení nerovného povrchu. Jenže pak jsem si šel prohlédnout Velorexy naživo, a zjistil, že vlastně ani nijak moc nerovný není. Je to takové letadlo z 1. války. Trubičky potažené plátnem. Vzal jsem tedy  šmirgl hrubosti 80, a celou karoserii zbrousil, o asi 1mm do hladka. Narýsoval jsem místa, kde vedou pod plátnem „žebra“, a na ně nalepil 1mm silná plastová vlákna. Poté jsem zahustil 30ti minutový epoxid, a „natáhl“ jej mezi žebra. Abych docílil mírného průvěsu, namočil jsem prst do benzinu, a malíčkem jsem napodobil onen mírný bombírunk. Po zatvrdnuti jsem již jen dorovnal nerovnosti Tamiya šedým tmelem, a kastle byla rázem o 100% lepší.

S čím je ještě dost složitá práce, to jsou drátěná kola dělená v polovině. Odstranit blánu, dobrousit dosedací plochy, a nevytrhat dráty, je práce opravdu pro silné nervy. Na druhé straně  chápu, že nějak napodobit drátěná kola pomocí resinových dílů je velký problém. V interiéru jsem moc úprav nedělal. Asi by nebyl od věci tapycýrunk dveří, ale pokud je nebudeme otevírat, nemá to význam. „Lavice“ pro řidiče a spolujezdce je vcelku slušná stejně jako přístrojová deska.

Když tedy už jsem dělal „letecký“ vrtulníkářský Velorex, nemohl jsem použít klasické 2 odstíny hnědé, ale 2 odstíny šedé, a napodobit tygří marking. Na boky dveří, a haubnu jsem si pomocí ručně vyrobených obtisků zhotovil znak 331.letky, a celý model přestříkal polomastným lakem. Mi 24 v 1/48 zatím postavenu nemám, tak jsem hadraplán umístil alespoň před spárkovou SU 25. Musím říct, že je to více než originální doplněk.

PS Pro masochisty mám nápad-uřizněte střechu, vymakejte interiér, a místo ní vyrobte pomocí drátků trubkovou konstrukci. Velorex tak bude poloslečený-vlatně kabriolet, a vězte, že budete na výstavách sklízet zaslouenou pozornost.