Po druhé světové válce se i do letky firmy Baťa dostaly letouny z tzv. surplusů, tedy vojenských přebytků. O některých typech ze stejného zdroje jsme už na našem serveru v minulosti psali, například o Dakotách létajících po válce u Československých aerolinií. Samozřejmě není žádným tajemstvím, že firma Baťa byla v roce 1945 znárodněna a stal se z ní národní podnik. Jeho součástí stále byla letka různých typů letadel . Od 1. ledna 1949 byl podnik přejmenován na SVIT n.p. a jeho letecké oddělení dále létalo pod značkou Svitlet, i když ve stejném roce bylo převzato pod Československé aerolinie.

A tak po válce začala létat z Otrokovic pro firmu Baťa n.p. dvojice letadel Cessna Bobcat s registracemi  OK-XBB a OK-XCB. A zde pro mnohé nastává trochu zmatek, jelikož oba letouny létaly s různými typy písma imatrikulací a doplňky v barvách, proto na fotografiích se mohou jevit jako další a další letouny. Navíc se objevuje u jednoho stroje i imatrikulace OK-ZCB. Zde ale jde s největší pravděpodobností o dvě různá letadla a nikoliv že se z OK-XBB později stal OK-ZCB. Bohužel dodnes se další informace k letounům nedaří sehnat, snad časem někdo z badatelů pomůže.

Cessna Bobcat společnosti Baťa

Bobcaty z Otrokovic létaly různě po Československu, je známá například krásná fotografie jednoho letounu z letiště v Popradu z léta roku 1950 s imatrikulací OK-ZCB.  V pozdějších letech osud letounů ze západu byl podobný. Jednak byl problém se získávání náhradních dílů – ony ale byly, jenže vládnoucí komunisté jaksi neměli zájem dávat vydělávat nenáviděným kapitalistům a pak… jim na takové nákupy scházely peníze v západních měnách. Když se k tomu i připočte sílící odpor ke všemu, co bylo vyrobeno na západě (nedej Bože v USA!!!), tak ve druhé polovině padesátých let minulého století byly dotyčné typy v lepším případě prodány do zahraničí a nebo po dolétání do větší opravy poslány nemilosrdně do šrotu. Tu a tam si někdo z letiště z nich nechal nějakou menší součástku na památku…

Pojďme se dále podívat na zajímavou historii letounů Cessna T-50 Bobcat.  Psal se rok 1939, když úspěšně proběhl zálet prvního stroje typu Cessna T-50  Bobcat. Pětimístný letoun smíšené konstrukce poháněla s dvojice hvězdicových sedmiválcových motorů  Jacobs L-4MB, každý s výkonem 180 kW doplněné moderními dvoulistými stavitelnými vrtulemi . Kostra trupu byla svařena z ocelových trubek, křídlo bylo celodřevěné a potah klasický z plátna. Podvozek byl zatahovací záďového typu. Ještě před začátkem války Cessna prodala 42 letadel soukromým zájemcům, ty létaly buď jako klasické aerotaxi a pár z nich létalo i v pilotních školách, zbytek sloužil k běžným soukromým letům dle potřeb majitelů.

Prototyp letounu Cessna Bobcat

Válka pořádně zahýbala výrobou i tohoto typu.  Pro kanadské vojenské letectvo RCAF bylo objednáno dokonce 640 letadel již s vojenským označením Cessna Crane Mk. I, o něco později bylo dodáno  dalších 190 strojů s modernizovaným vybavením jako Crane Mk.II. Pro pohon těchto letadel sloužily dvojice motorů Jacobs R-755-9 (vojenské označení stejných motorů Jacobs L-4MB). Ale to například v USA mimo běžnou výrobu vojákům nestačilo, proto bylo brzy „zrekvírováno“ soukromníkům  17 letadel Cessna T-50, USAF je pak vedlo na stavu jako C-78A, po přeznačení to byly pak UC-78A. Ovšem největší žně pro výrobce nastaly v roce 1942, tehdy americké vojenské letectvo objednalo rekordních 3356 letadel UC-78A až po UC-78C. U námořního letectva se letouny označovaly jako  JRC-1.

Výroba letounů Cessna Bobcat pro americké letectvo během druhé světové války

Jak už jsme si řekli, některé z letounů se dostaly po válce i do Československa. Naši severní sousedé v Polsku nakoupili ze surplusů 21 Bobcatů, po jejich úpravách létalo 14 strojů tohoto typu u tamního dopravce LOT až do druhé poloviny roku 1949. Bobcaty sice nesehrály hlavní roli v bitvách s nepřátelskými letectvy, zato díky nim se dopravilo celé množství osob i materiálu do míst určení a často i za počasí, kdy snad i ptáci chodili pěšky. Letouny se podílely na výcviku mnoha pilotů a ti je měli rádi pro spolehlivost a robustnost, což z nich dělalo velmi oblíbený typ mezi létajícím personálem i mechaniky. U Bati udělaly letouny také svůj díly práce a třeba se ještě jejich další historii podaří časem doplnit. Dodnes je ještě řada letounů (většinou v USA) v letuschopném stavu a další jsou umístěny ve sbírkách řady muzeí po světě. Celkově se vyrobilo až do roku 1944 5402 letadel Cessna T-50 Bobcat a to není rozhodně málo.

Jeden ze zachovaných strojů v muzejní expozici

A na závěr ještě informace pro plastikové modeláře: v měřítku 1/72 vyráběla tuzemská firma Pavla Models před lety stavebnici, kterou lze ještě v inzerci tu a tam zakoupit. Pěkné obtisky k modelu vyrábí také česká firma APC Decals zrovna pro letoun OK-XBB létající u Bati. Pro milovníky větších měřítek lze ještě s trochou štěstí zakoupit stavebnici Cessny Bobcat  v měřítku 1/48 od firmy Czech Model  s trefným označením „Bamboo Bomber“.

Jacobs L-4MB motor který poháněl a stále pohání Cessnu Bobcat

Základní technická data letounů Cessna  T-50 Bobcat:

Rozpětí……………………………..12,78 m

Délka………………………………..10,00 m

Plocha křídla……………………..27,50 m2

Hmotnost…………………………..1 840 kg

Vzletová hmotnost………………2 590 kg

Nejvyšší rychlost…………………..314 km/hod.

Cestovní rychlost…………………..280 km/hod.

Stoupavost u země………………..6,7 m/vt.

Dostup…………………………………6 700 m

Dolet…………………………………..1 200 km

Počet sedaček……………………….1 + 4 (pilot + 4 cestující)