Jak už jsme naše čtenáře informovali v samostatném článku, v sobotu 14.6.2014 se na mladoboleslavském letišti uskutečnil „kulatý“ 10. Dobový letecký den. Počasí trochu zlobilo, avšak dešťové přeháňky nebyly nikterak vydatné a navíc spodní hrana oblačnosti byla naštěstí výše než se ze země zdálo. Pořadatelům se v dostatečném předstihu podařilo zajistit hned celé množství velmi zajímavých letounů a tak se opravdu bylo na co těšit. Na místě jsem dokonce zaregistroval i názor, jak se tato akce řadě návštěvníků líbila více než letošní ročník Aviatické pouti v Pardubicích.

Samotný začátek letového programu byl ve znamení příletu trojice letounů Jas 39 Gripen ze základy v Čáslavi. Po efektním průletu se skupina rozdělila a jeden letoun poté předvedl nad letištěm několik akrobatických figur . Bohužel , už v té době to bylo bez slunce…Následovala ukázka perfektně zvládnuté skupinové slétanosti čtveřice Zlínů ( 3 x Z-226 a 1 x Z-326 ) v pestrých barvách. Klobouk dolů před nimi ! I když foukal dost nepříjemný vítr , podařilo se jim při všech figurách udržet parádní formaci. Hlavní tahák programu na sebe nedal dlouho čekat. Spitfire Mk.XVIe létal jeho majitel Stephen Roger Stead a nutno říci – na výbornou. Zde přišlo překvapení programu: z vojensky zbarveného letounu L-60 Brigadýr vyskočil parašutista, aby se za doprovodu československé hymny a s velikou rozvinutou vlajkou naší země tiše snesl s přistáním nedaleko diváků. Do toho kolem něj kroužil Spitfire v kamufláži, s jakou létal Otto Smik u RAF ! Pořadatelé tím vzdali holt všem našim pilotům, kteří nasazovali životy za naši svobodu.

Pro diváky byl působivý přelet vskutku unikátní formace – dvojice našich Gripenů se Spitfirem uprostřed ! Zlatou dobu aerotaxi připomněly dva letouny – společně před diváky prolétlo Aero 145 a L-200D Morava. Krásná a nadčasová letadla se prostě neokoukají. V Boleslavi sídlící firma Nisa Air představila dvojici vrtulníků Robinson R22 a R44, ty na obloze vystřídal krásně červený dvouplošník Bücker Jungmann. Předvedl pěknou akrobacii a mnohým připomněl dobu, kdy jsme tento typ mohli vídat i na naší obloze. V dalším bloku programu se postupně představily cvičné vrtulové stroje: dvojice Stearmanů a z Německa přilétl  i Harvard. Za nimi odstartovala dvojice letadel u nás také málo vídaných: Ryan PT-22 a Cessna 195. Vrtulová klasika – hvězdicové motory , nádherný bublavý zvuk, chromová paráda … Co dodat ? Jen se nechat svézt, ale pro to pochopitelně prostor u historických strojů nebyl.

Dalším vrcholem programu bylo vystoupení akrobatické skupiny The Flying Bulls pod vedením Radky Máchové. Předvedli mimořádně dynamickou skupinovou akrobacii a je znát, jak jsou dodnes nejlepší akrobatickou skupinou světa létající na vrtulových letounech. To byla zároveň „labutí píseň pro jejich Zlíny Z-50L. Letošní sezónu na nich létají naposled, jelikož životnost draků letounů nelze prodloužit. Jak mi Radka sdělila osobně, pro další sezónu se pro ně chystají zcela nové letouny typu Sbach 300. Na poslední akci v Jaroměři už pro ně vymysleli i přezdívku „švabach“. Po jejich vystoupení opět nebe ovládly dvouplošníky Bücker Jungmann a Jungmeister. Předvedly pěknou akrobacii včetně dnes už téměř nezbytných kouřových efektů a hudby. Nebe i nadále patřilo unikátům. Společně se představily letouny Spitfire Mk.XVIe a Pilatus P2 ve fiktivní kamulfáži Luftwaffe. Druhý zmíněný letoun létal ve firmu Indiana Jones a Poslední křížová výprava. Ačkoli letoun silně připomínal svými tvary Arado 96, řada dílů pochází z Messerschmittu Bf-109. Tento programový blok uzavíralo vystoupení známých hornoplošných strojů: ultralehká maketa Fieseler Fi 156 Storch a ve Francii vyráběný letounu stejného typu s označením Morane 502 Criquet. Typ se liší od německého „bratra“ především hvězdicovým motorem, jinak se po jejich vzletu zdálo, jak proti větru snad ve vzduchu stojí …

Pořadatelé dále představili velmi pěkný dvouplošník Dragon Rapid. Přilétl z Německa a pamětníci si mohli připomenout , jak před mnoha lety stejný typ létal u nás u firmy Baťa! Mezi diváky prostor poněkud zhoustl. Aby ne – ke vzletu se chystala dvojice letounů Consolidated Catalina a P-40 Kittyhawk. Společně předvedli, jak i po mnoha letech zůstávají krásnou válečnou klasikou – navíc u nás vídanou jen občas. Komentátor si posteskl, jak je škoda, že v Boleslavi není u letiště větší vodní plocha. Catalina by nám jistě ukázala nádherné přistání. Navíc před vystoupením bylo možné za poplatek si ji prohlédnout i zevnitř, navíc částka nikoho nezruinovala. K tomu byly zdarma u letounu rozdávány kvalitně vytištěné plakáty  tohoto hydroplánu a to také není běžné. Cvičný vrtulový Texan patří rovněž do skupiny líbivých strojů. Jeho pilot předvedl efektní nízké průlety.

Poté místní vlečný Zlín Z-526AFS-V vlekl historický kluzák Lö-100. Jeho pilota Miloše Ramerta snad ani není třeba představovat. Majitel letecké školy s náletem přes 5000 hodin na všem možném předvedl bravurní akrobacii, jak je u něj zvykem. Jedna červená „dýmovnice“ za letu zlobila a probudila se k životu až ve chvíli , kdy Miloš svůj kluzák „zaparkoval“ nedaleko diváků. Mezi nimi bylo rázem červeno ! Z nedalekého letiště v Mnichově Hradišti přilétl mimo jiné F-51D Mustang. Pilot Miroslav Sázavský nám jej předvedl opravdu efektně, kdy při utažených zatáčkách mohli všichni slyšet typicky pískavý zvuk včetně nezaměnitelného temného basu motoru Rolls –Royce. Ve vzduchu se také předvedl americký T-28 Trojan v nádherných barvách „mariňáků“. Druhoválečné dravce vystřídal L-60 Brigadýr s trojvlekem historických kluzáků VT-116 Orlík + Šohaj a Krajánek ! Poválečná historie bezmotorového létání tak byla zhmotněna do pěkného vystoupení elegantních větroňů, Orlíka pilotovala dáma! Po přistání je diváci odměnili poctivým potleskem.

Našeho „pana pilota“ Martina Šonku také není třeba představovat. Ačkoliv se musel rozloučit s armádou, na jeho umění to nic neubralo, možná dokonce naopak! Martin předváděl vrcholnou akrobacii na letounu Extra 300L a každý velmi rychle věděl, proč tento bezesporu talentovaný pilot patří k extratřídě ve světové Red Bull Air Race. Tam mu patří nyní sedmé místo a držme mu palce i v dalších závodech! Jedno století od konce první světové války se organizátoři leteckého dne rozhodli připomenout opravdu důkladně. Krátce po sobě vzlétly ultralehké makety legendárních letounů, aby na nebi ukázaly souboje z doby „dřeva a plátna“ se štěkotem klasických kulometů. A tak se nad našimi hlavami míhaly Sopwith Pup, Nieuport 12, Morane 185 a třeba i Pfalz E1. Na zemi pod nimi dobovou kulisu dotvářely vojáci v prvoválečných stejnokrojích včetně výbuchů munice a štěkotu dobových zbraní. Byli i ranění, samozřejmě jen „jako“.

Nebyla zapomenuta ani doba začátků našeho letectví. A tak Marcel Sezemský s dlouhou bílou šálou předváděl svoji nádhernou repliku letounu Avia BH-1, společnost mu dělala dvojice strojů PB 6 Racek a Aircamper. Nadace Metoděje Vlacha předvedla poté jeho letoun v pěkné ukázce, kdy s ním létala i UL maketa typu Grade. Abychom ovšem nezapomněli – pořadatelé pro všechny připravili i jednu premiéru. Veřejnosti se totiž představil legendární Polikarpov Pe-2 Kukuruznik! Pilot pan Handlík svůj nádherně zrenovovaný dvouplošník opravdu působivě předváděl, kdy zvuk motoru skutečně připomínal přezdívku letounu „šicí stroj“. V programu byl představen i ultralehká maketa Piperu L-4 v dobové vojenské kamufláži. Jeho větší bratr L-4 Cub létal po válce na mnoha našich letištích.

Co říci závěrem? I přes velmi proměnlivé počasí se organizátorům povedlo diváky zaujmout mnoha typy letounů, které rozhodně nevidíme na našich letištích každý den. Navíc letos měla celá akce nově i charitativní rozměr. Část příjmu ze vstupného  totiž bude odeslána organizaci Šance pro děti, jejímž mediálním partnerem je z televize známý Ray Koranteng. I ten byl na letišti osobně. Nadace dlouhodobě podporuje dlouhodobě hospitalizované děti v nemocnicích. Dobové letecké dny jsou v Boleslavi tradicí. Navíc místní počítají v tomto roce s otevřením leteckého muzea a to může být dalším důvodem pro návštěvu místního letiště. Spolupořadatelem byl i Nadační fond Metoděje Vlacha, tomu spolu s Aeroklubem Mladá Boleslav patří největší dík za pořádání celé akce. Kdo přišel, opravdu nelitoval. Pánové a dámy, děkujeme a budeme se těšit na další ročník.