Už se snad ani nedají spočítat okamžiky, kdy jsme zahlédli startovat z nějakého letiště klasického Trenéra a ti šťastnější z nás si jej mohli i vyzkoušet za letu. V pondělí 20.10.1947 poprvé na otrokovickém letišti pan pilot Ladislav Šváb vzlétl k nebi s prototypem letounu Z-26 a základ jednomotorové legendy našeho nebe byl tak položen. Ostatně na počátku stojí i jiný muž, jehož jméno lze právem považovat také za legendu – konstruktér Ing. Karel Tomáš. A co pilotních žáků bylo na Trenérech vyškoleno, to se snad také už nedá ani spočítat, včetně zahraničních leteckých škol a samozřejmě i budoucích vojenských pilotů.

Zlín Z 26 z expozice Leteckého muzea Praha Kbely

Jenže ona ta cesta Trenéra na nebe nebyla v žádném případě přímočará. Prvnímu vzletu prototypu předcházela mravenčí práce v konstrukci výrobce, stovky, by i tisíce hodin zkoušení různých variant uspořádání draku letounu včetně nezbytného „laborování“ s vhodným motorem a typem vrtule. Naštěstí pro Ing. Tomáše to nebyla první podobná konstrukce. Jak později vzpomínal jeden ze zkušebních pilotů Vlastimil Berg, u několika letounů Z-26 došlo díky závadě v konstrukci palivoměrů na křídle ke vznícení benzinových par v nádrži a následná exploze doslova odtrhla křídlo od trupu.    To mělo za následek několik smrtelných nehod. Proto došlo k výrobě zcela nového kovového křídla Trenéra, to nahrazovalo původní ještě celodřevěnou konstrukci. Letouny ale byly již označovány jako Z-126. Změny se ovšem týkaly i tvaru směrovky, v průběhu výroby stošestadvacítek byla původní daleko „kulatější“ směrovka nahrazena dnešním známým tvarem. Dříve vyrobené letouny byly později v rámci pravidelných revizí také stejně upraveny. Legendární bylo i startování původních Z-126, pěkně ručně a klikou !!!

Zlín Z 126 VH PXB v Austrálii

Čas se ale nezastavil a světlo světa spatřila dosud nejvíce vyrobená varianta známá z mnoha aeroklubů – Z-226. Letoun měl několik zásadní změn – především zástavbu nového šestiválcového motoru Walter Minor 6-III o výkonu 118kW, dvojí řízení, větší kapacitu nádrže paliva atd. Letadla z počátku nesla označení Z-226B s přídomkem „Bohatýr“. Ale jako první z této velmi úspěšné řady byl vyroben jednosedadlový akrobatický speciál Z-226 A „Akrobat“. Pak následovaly další verze, u nich se instalovaly výkonnější motory i další nezbytné vybavení ( Z-326, Z-526 a konečně i Z-726). Opět si můžeme na tuto dobu vzpomenout slovy bývalého pilota Moravanu pana Vlastimila Berga: „Tehdy přišli vojáci do fabriky s tím, že chtějí letadlo se zatahovacím podvozkem. To se naší konstrukci moc nezamlouvalo, protože by to znamenalo hodně velký zásah do konstrukce mašiny. Tak jim navrhli jakési náhradní řešení. Letouny by dostaly do kabin klasické ovládání povozku včetně kontrolek jeho polohy, dále by při přistání po stažení plynu a vytažení plných klapek zazněla houkačka jako varování před nevytaženým podvozkem atd. Jenže oni si nedali říct a tak konstruktéři museli přepracovat celý centroplán. Jenže tím se zvětšilo rozpětí i plocha křídla a tak se musel příslušně upravit i trup letadla a tím vznikla Z-326 Trenér Master, po vojensku C 305“.

Zlin Trener v Maďarsku

Letouny řady Trenér zaznamenaly také mnoho sportovních úspěchů a to jak u nás, tak i v zahraničí, kde celá řada z nich dodnes létá. Samostatnou kapitolou by se mohla stát dlouhá řada Trenérů, jenž byly léta vyváženy do mnoha světových zemí. Létaly a některé i létají v tak vzdálených zemích jako je Brazílie, Chile, Mexiko, Kuba, ale i Austrálie, Kanada a USA. I když řady létajících Trenérů postupně řídnou, čas jim rozhodně na eleganci neubírá. Bohužel jsou na internetu známy i smutné snímky letounů, které jejich majitelé nechali zchátrat a dodnes se o ně prakticky nikdo nestará. Můžeme být proto rádi, že na našem českém nebi létá ještě slušná řádka letounů Trenér. Ten nejstarší létá na letišti v Příbrami a byl mimo jiné opravdovým klenotem na letošním Sletu československých letadel na letišti v Jaroměři. Popřejme těmto legendárním strojům ještě mnoho letových hodin, kéž dělají jejich majitelům a mnoha leteckým srdcím radost z motorového letu co nejdéle!

Nejstarší létající Zlín Z-126 OK-DVG