Dne 27.7.1949 bylo letní ráno s nízkou oblačností a na továrním letišti firmy De Havilland v anglickém Hatfieldu panoval na brzkou ranní hodinu neobvyklý ruch. Po nezbytných dlouhých přípravách byl první prototyp nového letounu Comet 1 připraven ke vzletu. Hned ráno s ním posádka na vzletové a přistávací dráze provedla několik letmých „skoků“, doslova pár centimetrů nad dráhou. Chování letounu bylo bez závad a všechny letové systémy i motory pracovaly bez problémů. Po delší poradě posádky letounu s techniky a vedením výrobce následoval krátký briefing pro pozvané novináře, přítomni byli i zástupci letecké společnosti BOAC. Po těchto formalitách byl prototyp Cometu přetažen opět do hangáru určeného pro přípravu na první vzlet pro závěrečné zkoušky všech systémů stroje. Pomocí hydraulických zvedáků byl letoun zvednut a opakovaně přezkoušeno zasouvání a vysouvání podvozku. Dvojice hlavních podvozkových noh měla vždy jedno velké kolo, teprve později byly Comety vybaveny klasickými podvozkovými vozíky se čtveřicí kol o menším průměru.

Hned poté byli všichni novináři posláni pryč s tím, že v tento den letoun ještě nepoletí. Nicméně počasí se začalo vylepšovat až na skoro jasno s velmi mírným větrem. Vedoucí zkušební pilot John „Cats-Eyes“ Cunningham (brzy poté šéfpilot firmy De Havilland)  byl vedením výrobního závodu dotázán, zda-li by chtěl nyní vzlétnout. On i posádka souhlasili a následně se rychle přemístili do letadla. Mimo Johna Cunninghama byla první letová posádka složena z druhého pilota Johna Wilsona , Tonyho Fairbrothera ve funkci palubního inženýra a dále dvojice letových pozorovatelů „Tubby“ Walterse a Franka Reynoldse. Čtveřice motorů byla spuštěna bez potíží a po krátkém pojíždění a nezbytné motorové zkoušce prototyp Cometu 1 vzlétl v 18:17 hodin GMT poprvé do vzduchu! Byl to historický okamžik, protože se jednalo o první dopravní letoun vybavený proudovými motory. Jeho konkurent, dvoumotorový proudový Tupolev TU-104 poprvé letěl až 17.6.1955.

Comet 1 přistál bezpečně po 31 minutách od vzletu, během prvního letu posádka vyzkoušela ovládání letounu a většinu letových přístrojů i systémů. Výška letu nepřesáhla 2400 metrů. Před přistáním John Cunningham letěl cca 120 metrů vysoko, aby letoun mohl předvést především všem zaměstnancům firmy De Havilland. Po přistání posádka uvedla, že letoun létá velmi dobře, je výborně ovladatelný a během prvního letu se nevyskytly žádné výrazné problémy. Krátce bych zde představil opravdu výraznou osobnost pilota Johna Cunninghama, o kterém se toho v českém jazyce jinak mnoho nedočtete. John byl bývalý druhoválečný noční stíhací pilot. Narodil se v Anglii v roce 1917 a své vzdělání později získal v Croydonu, aby se již ve věku 18 let stal zaměstnancem společnosti De Havilland. Stal se také dobrovolníkem v Royal Auxiliary Air Force, tam se jeho láska k létání jen prohloubila. Začal létat jako testovací pilot, ale v srpnu 1939 už létal v řadách RAF, aby bránil svoji vlast proti Němcům. Během války si John zalétal s letouny Bristol Blenheim, Beaufighter a Mosquito. Získal řadu vyznamenání. Po válce se vrací zpět k De Havillandům a pokračuje jako zkušební pilot. Po tragické smrti Geoffreye de Havillanda juniora se stává šéfpilotem firmy. Během roku 1948 dosáhl světového výškového rekordu na stroji Vampire a pak už létal s prototypem Cometu. Poté létal celý zkušební program s letounem DH. 121 Trident během roku 1962. Do leteckého důchodu odešel v roce 1980.  Za svoji celoživotní práci v letectví získal řadu významných ocenění. Zemřel v Anglii 23.7.2002.

Ale pojďme zpět k prototypu Cometu 1. Další prototyp Cometu vzlétl symbolicky 27.7.1950 a hned poté se zapojil do pokračujících letových zkoušek. Od února 1951 letouny začaly létat zkušebně na vybraných linkách společnosti BOAC (předchůdkyně dnešních British Airways – pozn. autora) a to již s přeškolenými vlastními posádkami, které ale ještě doplňoval jeden ze zkušebních pilotů výrobce. Prvního „ostrého“ startu na lince s platícími cestujícími se společnost BOAC dočkala dne 2.5.1952, kdy na lince z Londýna do Johannesburgu v Jižní Africe vzlétl Comet 1 a do cíle dorazil s mezipřistáními v Římě, Bejrútu, Káhiře, Chartúmu, Entebbe a Livingstone. Comety 1 létaly kromě BOAC ještě u dalších společností – např. Canadian Pacific Airways, ve Francii u společnosti UAT i Air France a později i u „vojáků“ v Royal Canadian Air Force. Nakonec první prototyp Cometu 1 dolétal mezi lety 1952-53 a byl stažen z provozu dne 6.11.1953 a poději byl bohužel sešrotován. Další historie Cometů je obecně známa. Na konstrukci trupu letounu se objevily únavové lomy a bohužel byly i příčinou řady tragických havárií…Výrobce vše vyřešil po dalších testech úpravou konstrukce trupu a Comety verzí 3 a 4 létaly ještě řadu let, ale to už by byl jiný příběh. Přesto byl Comet průkopníkem v dopravě cestujících letouny s moderními proudovými motory a na několik letadel se můžeme dodnes podívat v různých muzejních expozicích. Ostatně některé letecké společností s nimi létaly i k nám do Prahy, ale o tom až někdy příště.