Legendu mezi dopravci, dnes již dávno neexistující leteckou společnost Pan American World Airways (ICAO kód PAA) není třeba představovat. Mnozí z nás ještě pamatují, když létala do Prahy, než ji vystřídala společnost Delta Airlines. Já bych díky unikátním fotografiím z pražského ruzyňského letiště krátce zavzpomínal na dobu, kdy tato společnost díky mnoha důvodům skončila v likvidaci. Bohužel, na světovém nebi bylo hned o legendu méně …

Začátky letů Pan Amu do Prahy spadají do doby krátce po 2. světové válce. Pokud se mi podařilo dohledat správné informace, první let byl uskutečněn jako technický letounem Lockheed L-049 Constellation s registrací NC8884 z Bruselu a to ve středu 10.4.1946, Connie Pan Amu pak z Prahy odlétl do Vídně. Netrvalo ovšem dlouho a od června stejného roku začal Pan Am do Prahy létat pravidelně. Díky komunistickému puči v únoru 48 se v naší zemi mnohé změnilo, uvedený americký dopravce byl nucen o rok později lety do Prahy ukončit. Pro všechny letecké fandy se začalo blýskat na lepší časy až v polovině šedesátých let minulého století. V sobotu 17.7.1965 v 11:42 hodin místního času přistál v Praze letoun Douglas DC-8 -32 s registrací N805PA společností „pokřtěný“ jako Nightingale. Stroj létající u Pan Amu výrobního čísla 45258 byl dokonce s propagačních důvodů jen pro tuto příležitost přejmenován na „Jet Clipper Prague“. Přilétl ze Skotska z letiště Prestwick a ve stejný den odlétl ve 14:15 hodin opět do Prestwicku, aby dále pokračoval až do New Yorku.

Za nějaký čas k nám začal na lince Pan Amu létat i čtyřmotorový Boeing 707. O pár let později byla linka znovu přerušena. Do Prahy se pod hlavičkou stejné společnosti začalo létat po delší době z Frankfurtu nad Mohanem jako „Pan Am Connection Flights“, což byly evropské lety navazující na zaoceánské spoje stejné letecké společnosti. Tato úloha připadla Boeingům 727-200, později i 737-200. Během letního letového řádu v roce 1987 v Praze Pan Am představil své nové zbarvení letadel a jak už nyní víme, bylo opravdu poslední. Jako určitou „labutí písní“ společnosti v Praze můžeme považovat i přistání velkokapacitního letounu Airbus A310-324 s registrací N818PA dne 14.2.1990. Ten byl nucen mimořádně přistát v Praze, protože na jeho cílovém letišti ve Varšavě velmi hustě sněžilo a dohlednost byla pod limity.

Pan American World Airways měla co nabídnout oproti konkurenci: zajímavé ceny letenek, velmi hustou síť prakticky po celém světě a také ve své době velmi slušný palubní servis. Společnost dokonce vlastnila i síť hotelů (v Praze do ní patřil známý Intercontinental) a měla také vlastní rezervační systémy letenek , ubytování atd. Jenže všeho do času, jak říkaly i naše babičky. Černou skvrnou na letecké dopravě se stal letecký terorismus, jev do té doby prakticky téměř neznámý. Smutná aféra Lockerbie byla jen jedním z posledních hřebíčků do rakve společnosti, jak mi sami před lety sdělili bývalí pražští zaměstnanci Pan Amu. Další důvodem bylo až neadekvátní šetření na… údržbě letadel! Ano…, čtete velmi dobře. V roce 1991 jsem na aerosalónu v Paříži potkal skupinku pilotů Pan Amu a to jsem slyšel věci! Nebyly výjimky, kdy Boeing 747 této firmy letěl přes oceán na tři motory, protože… díky „vzorné“ údržbě opět jeden vysadil! A tak se ZASE muselo přistát na nejbližším vhodném letišti, což ve finále znamenalo pro Pan Am další a další náklady navíc.

Byla to i doba protikladů. Prakticky ve stejném čase společnost hrdě prohlašovala, že přijímá závazné rezervace pro let na Měsíc. Společnost, která se pyšnila jako opravdu „pravá čistě americká a nejvíce oblíbené aerolinka“ … koncem roku 1991 zkrachovala! V kalendáři bylo 4.12.1991 a světové agentury vydaly prohlášení Pan Amu, že s velikou lítostí oznamují ukončení provozu společnosti ve všech oblastech jejího podnikání. Pro cestující na celém světě to byl šok, letenky v jejich rukou se změnily v cáry bezcenného papíru… Díky pojišťovnám a rychlým dohodám s ostatními společnostmi se nakonec i přes obrovská zpoždění a někdy i ztráty zavazadel domů všichni dostali. Ovšem z Evropy či Asie zpět do USA třeba i za více jak týden!

V Praze tomu nebylo jinak. Některé z cestujících vzala dle kapacity Lufthansa do Frankfurtu, ostatní se museli spokojit s lety přes jiná evropská letiště. A už tu bylo definitivní ukončení letů Pan Amu do Prahy. V pátek 1.11.1991 do Prahy přilétl z Frankfurtu Boeing 727-235 s registrací N4731 a jménem Clipper Allert. Po nástupu cestujících velmi smutná posádka vedená kapitánem R.W. Kreiderem s letounem odstartovala ve 14 hodin a 15 minut směr Varšava. A to byla opravdu tečka za působením Pan Amu v Praze. Pro mnohé z nás, kteří jsme za „totáče“ chodívali fotit na dnes již neexistující terasy ruzyňského letiště měl znak společnosti Pan American na směrovce letadla opravdovou příchuť dálek, kam jsme tehdy ani náhodou nemohli. Mám ve své sbírce cenný unikát: na papíru formátu A4 nalepenou barevnou fotografii s originály podpisů posádky tohoto posledního letu. Kdo z nich asi ještě žije a kde? Pro mnohé bylo složení posádek Pan Amu na „pražské“ lince zajímavostí. Kapitánem byl vždy Američan, jako druzí piloti létali ale i Němci, tu a tam nějaký Ital či Španěl. Na posledním letu byl mimo zmíněného kapitána jako First Officer (hovorově druhý pilot) Aristotellis Zoubouridis, Američan narozený řeckým rodičům v USA a nyní létající jako pilot Boeingu 747-400 u společnosti Western Global Airlines v USA. V kokpitu s nimi letěl jako palubní inženýr Kewin M. Mc Auliffe. Zbytek posádky byl z Polska – vedoucí kabiny Alzbieta Budyta a její kolegyně.

Díky mému kamarádovi Petrovi Minaříkovi, tehdy pracujícímu pro Pan Am, mám i pěkné fotografie letounu Boeing 727 Pan Amu v Praze, i když pořízené pár měsíců předtím . Jde ale o stejné letadlo, které toho 1.11.1991 bylo v Praze naposled. Byly to smutné chvíle pro všechny, posádce se dostalo poděkování a na rozloučenou i drobné dárky včetně nezbytného plzeňského piva. Čas plynul dále, Pan Am na poslední chvíli své evropské linky prodal společnosti Delta Air Lines. A ta hned další den přistála v Praze s letounem Boeing 727-225 s registrací N8892, aby pokračovala v provozu na této lince. Legenda Pan American World Airways se tak zapsala nesmazatelně i do dějin naší civilní letecké dopravy. I když je to již mnoho let, pamětníci na ni vzpomínají dodnes.