Na začátku si můžeme položit otázku: kolik lidí na této planetě někdy v životě letělo letounem vyrobeným firmou Boeing? A věřte, že číslo by to bylo ohromující. Právě tato společnost, jejíž základy doslova sahají až do dob „dřevních“ oslavila dne 15.7.2016 rovnou stovku let své existence a to už je pořádný důvod k oslavě! Řada našich médií sice jako tradičně okopírovala bezmyšlenkovitě agenturní články včetně fotografií, ale už si nedali tu práci zdůraznit, jak pro tohoto výrobce pracovala (a dodnes pracuje) řada našich krajanů a co více: jeden z nich byl dokonce osobním pilotem Billa Boeinga mladšího! Pojďme se alespoň stručně podívat na milníky výrobce letounů, vrtulníků i kosmické techniky a samozřejmě zmíníme i našince pracující pro firmu Boeing na různých pozicích v letech minulých.

Historie dnes už světoznámé firmy začala vskutku nenápadně: v americkém městě Seattle dne 15.července 1916 zakládá pro mnohé zvláštní člověk William Edward Boeing novou firmu na výrobu letadel. Začátky byly více než skromné. Teprve v roce 1919 se na vodě objevil jejich první letoun, dvouplošník-hydroplán nesoucí označení Boeing B-1. Předkové zakladatele firmy přišli do USA z Německa, aby se zde věnovali důlnímu inženýrství. Ovšem od té doby se začalo vskutku až neuvěřitelné dobrodružství leteckých vítězství, ovšem i hořkých porážek od konkurence, která Boeingu mnohem později vyrostla v evropském výrobci Airbus Industrie. A to by v tom byl čert, aby u toho opět nebyli naši krajané …

Boeing 247

Ale pěkně po pořádku. Od počátku se William Boeing začal orientovat na klasickou dřevěnou konstrukci letadel, ta většinou létala na poštovních linkách a o něco později začala přepravovat i první platící cestující. K podstatným milníkům vývoje firmy patří bitva o dvoumotorový dopravní letoun pro krátké a střední tratě. Boeing dával do typu 247 doslova všechny naděje, ovšem konkurence v podobě firmy Douglas se řadou typů DC-1, DC-2 ( mimochodem létající i u naší Československé letecké společnosti – ČLS) nakonec uspěla a zrodila se následně i legenda jménem DC-3. A byla to právě Dakota, která stála u rozmachu letecké dopravy. Výrobce z amerického Seattle to ani náhodou neodradilo, naopak. Doslova v předvečer další světové války se na rýsovacích prknech konstruktérů připravovaly další typy vojenských transportních, víceúčelových i dopravních letadel. Později, když se dala celá válečná mašinerie do pohybu, chrlily americké letecké továrny mnoho spolehlivých typů letounů a sotva jim zaschnul lak šly rovnou na frontu. A logicky u toho nemohl Boeing chybět rovnou s celou řadou letadel.

Boeing 307 Stratoliner, první dopravní letadlo s přetlakovou kabinou na pravidelných linkách

Ovšem už před druhou světovou válkou dala jiná letecká legenda – společnost Pan American World Airways Boeingu zakázku, ze které se vyklubal známý hydroplán Boeing 314 Clipper. Pro mnoho cestujících se stal synonymem exotiky dálkových letů a na tu dobu nevídaného komfortu cestování. I později, už s typem 307 Stratoliner, začal jako první na světě vyrábět letouny s přetlakovým trupem. Druhá světová válka se nesla u Boeingů ve znamení výroby typů B-17 a B-29. Mimochodem před pár dny posledně jmenovaný typ v USA vzlétl opět k nebi po téměř třech dekádách náročné renovace, inu – dárek ke století firmy opravdu více než symbolický. Čas se ale nezastavil. Začátek padesátých let min. století byl nejen v USA budováním strategického bombardovacího letectva. I Boeing k tomu přispěl typy B-47 Stratojet, ale především B-52 Stratofortress. V civilní oblasti se zrodila mimo jiné legenda a to Boeing 707, ten začal na lince Pan Amu létat i do Prahy.

Boeing B 17 Flying Fortress

Boeing B 52 Stratofortress

Boeing B 707 a v řadě za ním Boeingy KC 135

A právě v této době začal létat jako osobní pilot Billa Boeinga juniora náš krajan žijící v USA a tím byl legendární pilot Miro Slovák, o kterém jsme také na našem serveru již psali.    Dodnes má jeho jméno v leteckých kruzích zvuk, zvláště po jeho létání kolem pylonů v Renu. V roce 1960 Boeing kupuje „vrtulníkáře“ – firmu Vertol Aircraft Corporation, jejich typickým a dodnes vyráběným představitelem je neméně slavný dvourotorový CH-47 Chinook. Vyrábí i další typy vrtulníků pro skutečně široké využití. V té době také více vstupuje do amerického kosmického programu, když získal zakázku na stavbu části velkých raket Saturn V. Druhá polovina šedesátých let dala civilnímu letectví další nezapomenutelné a hojně rozšířené typy. Světlo světa spatřil do té doby nevídaný Boeing 747 Jumbo Jet a také jeho menší bratr Boeing 737. I díky nim se stala letecké doprava masovou záležitostí a ceny letenek mohly začít klesat tak, aby se trend létání dostal i mezi lidi s průměrnými příjmy.

Ne každý den je ovšem posvícením, což pochopitelně platilo i u zámořského leteckého giganta. Na začátku programu B747 jim bylo jasné: buďto úspěch a nebo firma zkrachuje díky vysokým úvěrům od bank a soukromých investorů. Naštěstí platila ta první možnost, jak jsme ve spojitosti s Jumbo Jetem na našem serveru také dříve psali. Nicméně začátek 70. let přinesl mnoho vrásek na čele vedení firmy: po ukončení bojů ve Vietnamu a na jiných místech světa se dostává Boeing do vážných finančních problémů, které ještě umocnilo zpomalení kosmického programu v USA. Naštěstí se začaly postupně scházet další a další objednávky na letouny B747, což bylo skutečně v hodině dvanácté. I tak se v divizi komerčních letounů muselo hodně propouštět, což mělo za následek i mnoho demonstrací a to nejen v Seattle.

Jeden z prvních vyrobených Boeingů B 747

Začátek osmdesátých let zastihl Boeinga již v dobré kondici. Naplno běžel zejména program B737 a v roce 1983 výroba pokořila hranici 1000 letounů daného typu a to už byl důvod k oslavám. Konstruktéři ovšem i předtím nespali a tak se na nebe podívaly i nové typy, Boeingy řady 757 a 767, mimochodem také létající dodnes. I kosmický program se rozjel s výrobou dnes již nelétajících raketoplánů. K tomu ještě jako první na světě začali lidé od Boeingu pracovat na projektu mezinárodní kosmické stanice ISS. Ve stejné době pomáhají i firmě Northrop s výrobou mnoha dílů pro bombardéry typu B-2 a pracují rovněž na několika typech balistických raket, což přináší další tolik potřebné finance. I v této době pracovala pro firmu Boeing řada našich krajanů, někteří z nich i přímo v konstrukci dopravních letounů. Namátkou mohu zmínit v Seattle téměř legendárního Joe Jaromira Stoklasu, specialistu vývoje hydrauliky a nebo zkušebního pilota Stana Vanecka, známého z letových zkoušek Boeingu 757 a 767. Po osudech dalších krajanů dále pátrám a rozhodně „československá“ stopa v amerických leteckých firmách nevychladla a dodnes tam naši krajané pracují .

Boeing 737 létal také ve službách ČSA

Boeing KC 135 doplňuje palivo stíhacímu letounu F 16 Fighting Falcon

Devadesátá léta začala poměrně prudkým nástupem elektronických systémů na paluby vojenských i civilních letadel. Zdokonalovaly se systémy autopilota, řízení motorů a především vyspělými systémy navigace včetně dnes už běžných systémů GPWS i TCAS. Boeing u toho samozřejmě nechyběl a na vývoji se přímo podílel, když jeho letouny B757 a B767 létaly jako „létající laboratoře“ hned pro několik specializovaných výrobců avioniky. Probíhala poměrně intenzivní spolupráce s firmami Lockheed i General Dynamics na projektu supermoderního letounu F-22 Raptor. V oblasti civilních dopravních letounů vyvrcholil vývoj unikátního letounu Boeing 777. U něj firma použila zcela jinou strategii, když na jeho vývoji spolupracovalo množství leteckých společností a byly použity ve velké míře uhlíkové kompozity. Populární řada 737 se dočkala mohutného „omlazení“ a v devadesátých letech začaly létat Boeingy 737 NG (Next Generation), ty se ostatně dodnes velmi dobře prodávají a létají například u našeho dopravce Travel Service. V roce 1997 Boeing koupil společnost McDonell Douglas, svého dlouholetého rivala. Běžící projekt nového dopravního letounu MD-95 přeznačil na Boeing 717, který ovšem nezaznamenal nijak výrazný prodejní úspěch oproti dříve vyráběným typům.

Boeing 777-300 ER

Do nového milénia vstoupila firma Boeing hned s celou řadou převratných leteckých konstrukcí. Nový projekt pojmenovaný jako Sonic Cruiser měl být opravdovou revolucí v letecké dopravě, jenže mnohokrát se přepracovával, až se nakonec firma rozhodla jej zrušit ve prospěch zcela jiného stroje. V letectví už nějakou dobu vládla výroba pevných a lehkých kompozitových dílů. A co takhle vyrobit rovnou většinu letounu z kompozitů? Boeing zvedl tuto pomyslnou rukavici a za relativně krátkou dobu se zrodil B787 Dreamliner, aby přidělal mnoho vrásek na čele hlavně pracovníkům marketingu firmy Airbus v Toulouse .. Pracovalo se zde ovšem i na omlazení klasiky – Boeingu 747. Zde probíhala dramatická jednání a nakonec představenstvo společnosti dalo zelenou projektu B 747-800. U něj se později začaly prodávat hlavně cargo verze pro dopravu nákladu, což nebylo právě dobrým znamením. I když po německé Lufthanse se ozvaly další společnosti, čistě pasažérských letounů této řady zatím létá jako šafránu. V roce 2011 společnost získala významnou zakázku v podobě 179 letounů KC-46 pro U.S. Air Force v hodnotě přes 35 bilionů dolarů. V současné době Boeing pracuje stále na řadě vojenských i civilních projektů, z nichž poslední oznámený v květnu tohoto roku je letoun 777X se zcela novým křídlem z uhlíkových kompozitů. Můžeme americkému výrobci popřát mnoho dalších zákazníků, někteří z nich už oznámili své další objednávky i na právě skončeném aerosalónu v britském Farnborough.

Boeing B787 Dreamliner