Přesné létání sice nepatří k masovým sportům lákajícím bohaté sponzory, v naší vlasti se mu i tak věnuje mnoho pilotů a je zde již tradicí desítky let. V době relativně nedávné si naši letci i na mezinárodních akcích vedli velmi dobře a jak čas ukazuje, už nyní jim vyrůstají následovníci kráčející v jejich šlépějích. Stejně tak tomu bylo i v Mostě.

Mostecké letiště není třeba dlouze představovat. Konalo se zde mnoho leteckých soutěží a dodnes je zde základna celého množství aktivních pilotů i parašutistů. V počtu seskoků zdejší letiště patří k předním v republice a tandemové seskoky zde absolvovalo i mnoho zahraničních zájemců. V době od 10. do 13.6. 2021 zde proběhlo Mistrovství ČR v přesném létání pro letošní rok. Organizátoři i soutěžící měli vážné obavy o počasí, střednědobá předpověď totiž neslibovala mnoho slunečných dnů. To se ale krátce před akcí naštěstí v dobré obrátilo a tak všechny tři plánované etapy byly v krásném počasí bez potíží odletěny.

V první etapě se závodníci pořádně zapotili a nebylo to jen slunečným počasím. Tato úvodní etapa totiž vedla západně od mosteckého letiště směr Krušné hory a pak dále na Klínovec. Podle účastníků by to chtělo snad „rentgenové oči“, protože hledat ve značně členitém terénu cíle podle fotografií plus vytyčených znaků vyžadovalo mimořádně přesnou navigaci a hlavně stálé soustředění. Pravidelné „kopance“ od slušně chodící termiky se snad ani nedaly počítat, ale nakonec to všichni dle svých možností zvládli. Této etapě vévodila trojice pilotů – Marek Velát, Petr Jonáš a dále Ivo Lengál. Mimořádně náročná etapa v samém začátku dávala tušit vysokou náročnost celého šampionátu, koneckonců je to „mistrák“, nikdo asi nemůže čekat pohodové létání kolem komína.

Během pátku odpoledne nastala disciplína, která pravidelně pořádně zamíchá s umístěním pilotů a často vzbuzuje emoce. Ano, šlo o náročné přistání na přesnost. A co si budeme povídat, jde i o divácky velmi atraktivní podívanou poněkud připomínající úsilí vojenských pilotů, snažících se trefit na palubu mateřské letadlové lodi. Zde sice nebylo na vodní hladině pohybující se ocelové monstrum, ale i mostecká tráva spolehlivě prověřila schopnosti všech pilotů. Jde celkově o čtyři přistání. To první je svou podstatou klasické přistání s motorovým letounem, druhé v pořadí už je nácvikem nouzového přistání, kdy lze použít vztlakových klapek. Třetí přistání je to stejné, jen bez klapek a to už bývá pěkný mazec! Nu a čtvrté je pomyslnou „třešničkou“ na dortu: přistává se přes překážku postavenou 50 metrů od tzv. nulového pásma o výšce dvou metrů. V tomto soutěžním úkolu byli nejlepšími z pilotů Jiří Jakeš a Ivo Lengál, oba získali stejné bodové ohodnocení.

Další disciplínou se dostali účastníci směrem na jih do již přehlednějšího rovinatého kraje, ale pozor, i zde číhaly různé nástrahy a tak pozorné oko pilota muselo být stále ve střehu. V této etapě patřili k nejlepším pánové David Černý, Petr Jonáš a Jan Havlík. V neděli se letěla poslední etapa pro změnu východním směrem, piloti létali v oblasti nedaleko Litoměřic. Jejím vítězem nakonec byl Petr Jonáš, nasbíral jen 3 body na časech a nedokázal najít během letu jednu fotografii. V pořadí druhým byl David Černý, ten na časech „nastřádal“ nakonec 27 bodů, zato nalezl všechny znaky i fotky. Celkově šlo o pohodovou soutěž a sluší se poděkovat organizátorům i mosteckému aeroklubu za její úspěšný i hladký průběh.

Official results – individuals – Low Exp.

Official results – individuals.

A protože přesné létání je pro mnohé trochu otázkou, uveďme si o této letecké disciplíně zajímavé podrobnosti, hlavním zdrojem jsou propozice Aeroklubu ČR.  Soutěže v letecké navigaci se dělí na soutěže v přesném létání a soutěže v letecké rally a mají dlouholetou tradici. Podle různě modifikovaných pravidel se pořádají v podstatě od počátku létání letounů (motorových letadel těžších vzduchu). Od roku 1975, kdy se konalo 1. mistrovství světa v přesném létání, resp. 1976, kdy se konalo 1. mistrovství světa v letecké rally, se pravidla téměř ustálila a až na několik změn, které si vyžádaly spíše určité nejasnosti, se téměř nemění.

Sportovní soutěže v přesném létání a letecké rally, nazývané také navigační soutěže, mají v jedné soutěžní etapě dvě hlavní disciplíny, jimiž jsou navigace letu spojená s vyhledáváním objektů a přesnost přistání. Při navigačním letu musí pilot, který je na palubě sám, letět po stanovené trati a dodržovat čas s přesností ± 2 sekundy. Musí proletět tajnými časovými brankami, otočnými body, vyhledávat na zemi vytýčené znaky z plachet a objekty podle fotografií, které obdržel před vzletem. Součástí navigačního letu v přesném létání je také zpracování letového plánu pilotem, kdy se hodnotí správný výpočet traťových úhlů a časů na jednotlivých úsecích letěné tratě. Soutěž v přistání spočívá v co nejpřesnějším přistání do předem vytýčeného pásma o rozměrech 12 x 72 m, kdy nulovou hranici (nulovou čáru) tvoří obdélník o rozměrech 2 x 12 m, umístěný zhruba v polovině tohoto pásma. Každá odchylka přistání mimo tuto čáru je ohodnocena trestnými body, jejichž hodnota je odvislá od vzdálenosti přistání od nulové čáry (čím dále, tím více trestných bodů). Při hodnocení přistání jsou trestnými body hodnocena také tzv. „abnormální“ přistání (když se např. letadlo při přistání dotkne země jinou svojí částí, než jsou kola podvozku apod.). V přesném létání se hodnotí čtyři druhy přistání, a to normální přistání, nouzové přistání s použitím vztlakových klapek, nouzové přistání bez použití vztlakových klapek a přistání přes překážku (překážka je vysoká 2 m a je umístěna 50 m před nulovou čárou). V přesném létání nejsou hodnocená přistání součástí soutěžní etapy, ale hodnotí se samostatně.

Vítězem soutěže se stává pilot nebo posádka, která získala nejnižší počet trestných bodů v součtu ze všech etap a hodnocených přistání. Mistrovství v letecké navigaci se létala již mezi dvěma světovými válkami. Pravidelné šampionáty světa a Evropy se však začaly pořádat až od sedmdesátých let 20. století, ale bez československých sportovců. Ti tehdy nesměli startovat vedle závodníků z Jihoafrické republiky, kteří se závodů pravidelně účastnili. Československý reprezentační tým se nejvyšších soutěží začal pravidelně zúčastňovat až od roku 1987. Od té doby reprezentanti ČR nevynechali ani jedno z MS a ME v přesném létání a letecké rally, která se pravidelně střídala ve dvouletém cyklu. V posledních letech již nejsou Mistrovství Evropy organizována. Důvodem je malý zájem pilotů a posádek, z čehož pramení neochota tyto soutěže pořádat.

V počátečním období vítězili v navigačních soutěžích především Poláci. Později za nimi obsazovali pravidelně druhé místo naši reprezentanti. Na přelomu století se ale situace začala měnit a dnes je světová špička vyrovnanější a vítězí i piloti a posádky z jiných zemí. Přejme si tedy, aby zase po letech dosáhli na „bednu“ také naši piloti!