Začátek letošních prázdnin byl nejen pro chrudimské výsadkáře ve znamení základních seskoků z výšky 400 metrů, současně také došlo k důkladnému vyzkoušeli nových padáků OVP 12 SL

„Dnes nás čeká základní cvičení a po nezbytném přezkoušení a kontrolách dojde na seskoky z vrtulníku, který přiletí z letecké základny ve Kbelích. Budeme skákat bez materiálu,“ uvedl náčelník instruktorů výsadkové přípravy nadporučík Martin Kratochvíl. Zkušený voják, který má vždy při seskocích snad nejvíc práce – dát dohromady všechnu dokumentaci potřebnou k seskokům totiž není maličkost. Jeho tým padáčkářů ho v tom ale nenechává samotného a potvrzuje se, že kolektivní práce je tady samozřejmostí. Každý z nich ví, co má dělat, a tak postupně jednotlivé výsadky dostávají svou podobu ve jmenných seznamech.

Po pozemní předskokové přípravě, jejíž součástí je také seskok z makety vrtulníku, už vojáci mohou zamířit do výdejny padáků. Tady převezmou hlavní a záložní padák. Následuje kontrola jak padáku, tak výstroje. Poté, co se výsadkáři ustrojí, následuje další kontrola – tentokrát instruktor sleduje upevnění padáku a správné ustrojení.

Pak už jednotlivé výsadky nastupují na palubu vrtulníku Mi-171, jehož kapitánem je kapitán Petr Gerneš. Tady už jsou v péči vysazovače, který rozhoduje prakticky o všem, co je spojeno s opuštěním paluby vrtulníku. Dává pokyn k seskoku, určuje počet výsadkářů, kteří vyskočí ze dveří vrtulníku, a v jaké výšce. Samozřejmě že je pomocí vysílačky ve stálém kontaktu s řídícím seskoků i osádkou vrtulníku.

Jako první opouštějí palubu zkušení instruktoři na padáku typu křídlo. Po chvilce zakrouží nad místem přistání a bezpečně dosednou na pevnou zem. Je vidět, že si let z výšky asi 1 500 metrů opravdu užili. Ostatně i vojáci, kteří po nich seskakují z vrtulníku v pravidelných intervalech, neskrývají své nadšení po přistání a nezakrývají určitou euforii, která souvisí s odborností výsadkáře. Je to zvláštní pocit, který pochopí jen ten, kdo bezpečně zvládl cestu mezi nebem a zemí.

Svůj druhý seskok na novém typu padáku hodnotil také velitel 4. brigády plukovník gšt. Miroslav Hlaváč: „Je to paráda. Tenhle padák je vynikající, má proti OVP 80 větší plochu a poskytuje výsadkáři lepší komfort. Otevírá se sám už do tří sekund z kontejneru a také přistání je mnohem příjemnější.“

Druhý den, v úterý 2. července, se výsadkáři, opět po nezbytné předskokové přípravě na chrudimském letišti, kde si na houpačkách vyzkoušeli především cvičení pro přistání na vodní hladině, vydali do oblíbeného rekreačního střediska na vodní nádrži Seč. Hlavně zájemce, kteří usilují o vyšší třídnost ve své odbornosti, zde čekal seskok do vody.

„Budeme skákat z výšky 400 – 500 metrů, a to podle typu padáku,” upřesnil nadporučík Martin Kratochvíl. Připomněl, že k dispozici mají výsadkáři padáky typu OVP 80, OVP 12 SL a také OVP 80.80. Poslední typ používají především letci a také průzkumníci ze 102. průzkumného praporu.

„Toto cvičení plníme jedenkrát do roka a to zpravidla v červenci, kdy jsou pro seskoky do vody nejpříznivější klimatické podmínky,“ uvedl velitel chrudimského praporu podplukovník Švejda. Ten s novým typem padáku OVP 12SL absolvoval vojenské zkoušky, a z této pozice tak mohl hodnotit padák jako výrobek, který chrudimským výsadkářůnm vyhovuje.

Seskoky do vody jsou pomyslnou třešničkou na dortu ve výcviku výsadkářů. Připravit je není jednoduché. Seskokům na vodní ploše nádrže v Seči také předcházela řada konzultací.

Hlavní zásadou při výcviku je bezpečnost a nejinak tomu je i v případě výsadkářů. Proto také nad zdárným průběhem bděly doslova týmy záchranářů, mezi nimiž nechyběli ani zdravotníci a potápěči připraveni kdykoli pomoci.

S člunem zde byli nejen ženisté z bechyňské brigády, ale pomáhali i dobrovolníci z Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje. Výsadkáři měli k dispozici celkem osm člunů se záchranáři, kteří jim pomáhali po dopadu z vody.

První výsadek předvedl přihlížejícím rekreantům seskok z přízemního letu, tedy jen několik metrů nad vodní hladinou, na pokyn vysazovače seskakovali výsadkáři bez padáků do vody přehrady.

Po nich už se dostali z výšky asi 400 metrů ke slovu jejich kolegové na padácích. Ti se asi v polovině letu museli začít připravovat na odstrojení.

V pravidelných kolobězích se potom seskoky opakovaly a výsadkáři předvedli bravurní výkony.