Letoun Concorde byl legendou nadzvukové letecké dopravy, ale jeho nástupce je zatím nejistý. A jak jinak, hlavním problémem jsou finance. Doslova před několika dny oznámil americký letecký dopravce United Airlines záměr stát se první aerolinkou v USA provozující nadzvukové letouny v případě, pokud bude jejich vývoj úspěšně doveden až do sériové výroby. Na jednu stranu tato zpráva vyvolala za oceánem až senzaci, ale znalí civilní letecké dopravy své nadšení drží raději při zemi. Není divu. Mnoho takových snah již ztroskotalo na financích, protože vývoj nového nadzvukového dopravního letounu je extrémně náročný už také proto, aby splnil mimo jiné přísná ekologická kritéria provozu. Ostatně je to jen několik dnů, kdy společnost Aerion, považovaná za největšího favorita při vývoji nástupce letounu Concorde velmi překvapivě zastavila celý vývoj nového letounu, neboť se jí nepodařilo získat další finance. S největší pravděpodobností stroj Aerion Supersonic AS-2 nevzlétne.

United Airlines mají zájem až o 50 letounů Boom Supersonic a podle některých amerických médií již dali výrobci pevnou objednávku 15 letadel a dalších na dalších 35 mají předkupní práva. Uveďme však reálné informace. Nejedná se o pevné objednávky, ale jen o obchodní dohodu ve stylu – pokud jako výrobce dovedete do stadia sériové výroby nadzvukový dopravní letoun, pak máme zájem o 15 letadel…atd. Tato informace ale už není tak novinářsky vděčná. Kdo se v reálu někdy pohyboval kolem vývoje byť podzvukového dopravního letadla, zná jeho finanční náročnost včetně velmi drahé certifikace pro lety s platícími cestujícími. U nadzvukového stroje jsou tyto náklady mnohanásobně vyšší a k tomu často protichůdné ekologické předpisy vydatně hází klacky pod nohy konstruktérům těchto letounů a komplikují stavbu moderních proudových motorů. Právě pohonné jednotky zatím „spolykaly“ téměř dvě třetiny všech nákladů na vývoj a to není málo.

United již velmi optimisticky oznámili začátek provozu nových letounů Boom Overture (zatím nejčastěji označovaný jako Boom Supersonic) na rok 2029 a to zejména na linkách přes Atlantik a Tichý oceán. Tyto dvě oblasti dovolují létat nadzvukovou rychlostí bez rizika hluku pro obyvatele. Podle výpočtů United bude let ze San Francisca do japonského Tokia trvat šest hodin, z New Yorku do Londýna na letiště Heathrow za 3,5 hodiny a nebo z New Yorku do Frankfurtu nad Mohanem za čtyři hodiny. Letouny Boom Overture by měly mít dolet bezmála 8000 km a cestovní rychlostí Mach 1,7 nabídnou cestujícím 65-88 pohodlných sedaček minimálně na úrovni obchodní třídy. A zde jsme u hlavního problému. Mnoho financí bylo a bude ještě třeba na vývoj vhodných motorů, které budou spalovat tzv. udržitelné palivo (anglickou zkratkou SAF). Oproti motorům používaným například u letounů Concorde tyto nové nebudou mít přídavné spalování. Do nového projektu své finance investovala také letecká společnost Japan Airlines. Zde bych připomněl, že tato japonská aerolinka byla také vážným zájemcem o letouny Concorde, ale později spolu s mnoha dalšími společnostmi svůj záměr zrušila. Podle nedávno upraveného časového harmonogramu by měl první prototyp vzlétnout během roku 2026, což je velmi smělé tvrzení. Opět ukáže čas, jaká bude realita. Zatím společnost Boom v loňském roce připravila tzv. „analog“, tedy letoun odpovídající zhruba jedné třetině skutečné velikosti nového dopravního letounu s označení XB-1. Jde o zkušební letoun pro ověření celkové koncepce nového letadla v různých režimech letu a na základě získaných dat budou podniknuty další změny na vlastním prototypu v plném měřítku.

Pochopitelně jsou zde i jiné společnosti pracující na novém nadzvukovém dopravním letounu. Například Virgin Galactic pracuje na svém projektu Mach 3 (za pomoci společnosti Rolls-Royce)  a pak je tu firma Spike Aerospace s jejich dopravním supersonikem označeným jako S-512.  Ještě se na chvíli vraťme k zajímavému, ale již ukončenému projektu Aerion Supersonic. Jejich letoun AS2 si měl postupně získat objednávky v celkové výši 11,2 miliardy amerických dolarů, jenže…Tato firma z propagačních důvodů v tichosti zaměnila pojem „Letter of intent“ , tedy česky řečeno Dohodu o společném záměru za pojem „Fix Order“, tedy závazná objednávka. Ostatně není to poprvé, kdy by to nějaký výrobce udělal. A chtěl bych vidět jedinou leteckou společnost, která by právě v dnešní složité a pandemii koronaviru poznamenané době zaplatila byť je malou zálohu za projekt, co není ani ve stadiu létajícího prototypu. To neudělala ani výše zmiňovaná společnost United Airlines.        Finančníci prostě nemají důvěru v nadzvukovou  leteckou dopravu a najít vhodné investory je stále během na dlouhou trať. Před pár měsíci podepsala podobnou dohodu i společnost NetJets, ta spolu s firmou Flexjets projevila vážný zájem o 20 letadel Aerion AS2. Tehdy se cena jednoho letounu měla pohybovat něco málo přes 120 milionů amerických dolarů.

V polovině ledna 2020 šéf společnosti Aerion Tom Vice odhadoval celkové náklady na vývoj nového nadzvukového dopravního letounu zhruba na čtyři miliardy amerických dolarů. Tomuto výrobci rovněž s technickými problémy pomáhala společnost Boeing, dokonce i finančně. První let prototypu AS2 byl plánován na druhou polovinu roku 2024 a v případě úspěšných letových zkoušek a následné certifikace měly být během roku 2026 zahájeny lety s platícími cestujícími. Nový letoun měl létat rychlostí Mach 1,4 s doletem 7778 km. I on měl používat již zmíněné udržitelné palivo a například let z Los Angeles do Tokia by zvládl za necelé tři hodiny. Další etapa nadzvukového dobrodružství je tedy stále otevřená a bude záležet opět jen na financích, aby byl některý z probíhajících projektů dotažen až do sériové výroby. Vtírá se ovšem poněkud „kacířská“ otázka – bude vůbec zájem o takový produkt ze strany cestujících? Rozhodujícím faktorem v tomto případě bude cena letenky a pokud bude na úrovni dnešní „podzvukové“obchodní třídy, pak by se cestující jistě našli.