Čína představila první „vlastní“ dopravní letoun C919
Přidáno: 13. Listopad 2015Autor: Lubor Obendrauf
Za poslední léta mnozí z nás jistě postřehli až neskutečnou snahu čínských komunistů vytvářet novou identitu jejich země představením různých technologických novinek zaručeně vyvinutých pouze vlastními experty. Využil jsem proto nabídky čínské manželky jednoho z mých francouzských přátel Wang Kuong Lapreirre , abych se podíval ze zcela jiného úhlu na jejich projekt nového dopravního letounu Comac C919, který byl s velkou slávou představen 2.11.2015 ve výrobním závodě v Šanghaji. Právě bratr paní Wang pracuje v uvedené firmě a poskytl nám velmi zajímavé informace. Například o zoufalém pokusu vyrobit kompozitový letoun podle amerického Boeingu 787 Dreamliner, o kterém je v této velké zemi dodnes zakázáno psát…
Projekt dvoumotorového proudového dopravního letounu samozřejmě začal (jak jinak) stranickým zadáním před mnoha lety. V Číně se už dříve vyráběly různé „bezlicenční“ více či méně zdařilé kopie většinou ex- sovětských a poté ruských leteckých konstrukcí, na ně se „roubovaly“ domácí vyrobené díly. Samozřejmě klobouk dolů před řadovými konstruktéry, kdy v jejich práci bojovali nejen s nedostatkem času mezi stranickými sjezdy, ale bohužel také s velmi kolísavým přísunem tolik potřebných financí. Čínský kosmický program měl prioritu a podle toho vypadal i vývoj nového dopravního letadla.
Vlastní práce na vývoji nového letounu nezačala pochopitelně jen u firmy Comac (Comercial Aircraft Corporation of China) v Šanghaji, ale rovnou u necelé dvacítky firem vyrábějící různé díly pro letadla a to už více jak před sedmi lety. V únoru 2008 svolali čínští komunisté poradu na úrovni dvou ministerstev, na ní se rozhodovalo co a jak dále v civilní letecké dopravě. Množily se nehody způsobené dožívající sovětskou technikou a vcelku rozumně se dalo předpokládat, že stejnou cestou nelze jít dál. Nakonec padlo rozhodnutí hodné „papalášů“ – vyvineme vlastní dopravní letoun a světu ukážeme, že je prostě nepotřebujeme… Ovšem již brzy začalo být jasné, jak hluboký je to omyl. První problém nastal při volbě koncepce letounu, respektive jaké materiály by měly v konstrukci převládat. Nějaká chytrá hlava vsadila na ve světě již běžné kompozity. V Číně se sice již nějaké vyráběly, ale vždy šlo o pobočky zahraničních firem a tak se ve vší tajnosti zvolila cesta „kopírování“ technologie jinde už léta používané.
Během podzimu v roce 2008 dostal celý projekt definitivně zelenou a také pracovní název CCA1 ( China Composite 1). Firma zadala výrobu prvních dílů na jaře 2009 jedné společnosti v Kantonu a vláda pomohla vybudováním nové výrobní haly na stejném místě. Jádro pudla ovšem bylo ve vlastní technologii. Tak velký autokláv pro „pečení“ dílů pro nový dopravní letoun nebyl k dispozici a tak se rozhodli vyrobit vlastní. Dopadlo to ovšem katastrofálně. Bylo poklidné sobotní odpoledne v březnu 2009. Na kraji čínského Kantonu jinak ospalou atmosféru víkendového jarního počasí přeťal obrovský výbuch. Již zmíněný autokláv byl ve zkušebním provozu, když obsluha zaznamenala nekontrolovaný nárůst teploty a ještě k tomu poslala dělníky na jeho kontrolu ! Došlo k explozi a velkému požáru celého nového provozu. Po několika hodinách se podařilo dostat požár pod kontrolu. Následky byly děsivé. Šest dělníků zemřelo na místě, dalších několik bylo převezeno do nemocnic s různými popáleninami. Dva dny poté v Pekingu na mimořádné poradě komunisté pod tlakem nejvyššího vedení rozhodli : nový letoun bude mít kompozity, ale v daleko menší míře, abychom je dokázali vyrobit se stávající technologií…Jak řekli, tak udělali. Na celou událost bylo uvaleno informační embargo a vše bylo maskováno jako nehoda při výrobě automobilových dílů, jelikož vedle se nachází výrobní závod jedné čínské automobilky.
Přednost dostal tedy projekt až později definitivně označený jako C919. Vláda v Pekingu postupně zapojila od začátků projektu skoro neuvěřitelných 200 firem ( z původní necelé dvacítky) a také 36 univerzit. Projekt jako z partesu! Aby ne, Čína je po USA druhým největším regionem pro prodej dopravních letadel. Poslední odhady dokonce hovoří o potřebě asi 6300 dopravních letadel během následujících 20 let. Ostatně to je také hlavním důvodem existence výrobního závodu firmy Airbus A320 v Číně pro daný region a Asii celkově. Při nedávné návštěvě prezidenta Číny v USA byla podepsána s firmou Boeing opravdu velká objednávka na 300 nových dopravních letadel v celkové hodnotě přesahující astronomických 38 bilionů amerických dolarů podle stávajících cen. Ani Evropa nespí. Německá kancléřka Angela Merkel Čínu navštívila před necelými dvěma týdny a na místě podepsala dohodu o prodeji 130 letounů typu Airbus A320 pro čínské společnosti ve výši přes 17 bilionů amerických dolarů.
A jak tedy probíhal vývoj nového letounu C919 ? Po opuštění myšlenky celokompozitové konstrukce po vzoru boeingova Dreamlineru bylo přistoupeno k radikálním změnám. Začalo se pracovat na klasické konstrukci křídel a draku z lehkých kovů s tím, jak na vybrané díly bude použito kompozitů místní výroby. Ve vší tichosti byly zahájeny rozhovory s celou řadou západních i ruských leteckých výrobců. Při vší úctě k místním odborníkům – nový dopravní letoun byl pro ně příliš velkým soustem… Detailní pohled na nový „první čínský dopravní letoun“ nám ukáže zcela jiné dodavatele jeho komponentů :
– firmy z USA : avionika, motory, mechanizace křídla, palivový systém, podvozky včetně pneumatik, senzory dveří, zapisovače letových dat, systém detekce kouře a pomocná energetická jednotka (APU).
– firmy z Francie : motory (další dodavatel), obraceče tahu motorů a další drobnější komponenty
– dvě firmy z Anglie : okna kabiny cestujících a díly pylonů motorů
– dvě firmy z Německa : systém odstraňování námrazy na křídlech a vybrané díly avioniky
A ejhle, idea čínského letounu se nám poněkud rozpadá… Na místní firmy de facto zbyly konstrukční práce na trupu a křídlech, ovšem za vydatné spolupráce s odborníky od firmy Tupolev z Ruska. Čínské mají být ocasní plochy letounu, s jejich konstrukcí ovšem pomohla společnost Mitsubishi Aerospace Corporation z Japonska. Čínská propaganda proto má dost práce obhájit zaručeně nový „vlastní“ letoun, i když na domácím trhu jim to nějaký čas asi i vydrží. Číňané do vývoje tohoto stroje zatím investovali přes osm a půl miliardy amerických dolarů a další náklady budou na letové testy + nezbytnou mezinárodní certifikaci. Ta místní čínská bude „formalitou“ daná příkazem po stranické linii. Ostatně v minulosti tak tomu vždy bylo. První let nového letounu je naplánován na květen až červen příštího roku, pokud všechny nezbytné pozemní testy proběhnou bez potíží.
Nový letoun C919 je výzvou konkurentům v podobě Airbusu A320 a Boeingům řady 737. Ovšem i místní odborníci na leteckou dopravu se domnívají, jak bude s největší pravděpodobností hrát až třetí housle po dvou jmenovaných výrobcích dopravních letounů. C919 by měla dopravit v pohodlné kabině 174 cestujících až do vzdálenosti 5555 kilometrů, což je většina domácích leteckých linek a něco zahraničních. U státem vlastněných dopravců nebudou s objednávkami problémy, tam to vedení společností na přímý pokyn komunistů již udělalo a spolu s dalšími zájemci z regionu celý projekt má zatím hodně slušných 517 pevných objednávek. Americká leasingová společnost GECAS je zatím jediným zákazníkem ze zahraničí a měla údajně objednat 20 letounů C919. Známý strýček skrblík a kolenovrt od přírody Michael O´Leary se za aerolinky Ryanair nechal slyšet, jak by o letouny měl zájem, pokud ovšem dosáhnou na potřebné certifikáty . Aby ne ! Ono také ušetřit cca 7-10% ceny na jednom letounu oproti konkurenci dá při jejich objednávkách pořádný balík. Soudí totiž, že příznivá cena letenky „přetluče“ i původ letounu. Uvidíme během pár let, jak se novému typu bude dařit. Přejme mu to .
Nový COMAC C 919 v datech :
Rozpětí křídel……………………………………….35,8 m
Plocha křídel ……………………………………….129,15 m²
Délka trupu………………………………………….38,9 m
Výška letounu (vrchol směrovky)…………….11,95 m
Dolet (dle zatížení)……………………4075 až 5555 km
Max. cest. rychlost…………………..900km/hod ( Mach 0,785 )
Dostup letounu ……………………….12 100 m ( 39 700 ft )
Motory : 2 x CFM International LEAP 1C / Comac CJ-1000A
Max. startovní hmotnost (MTOW)……….77 300kg
Posádka : dva piloti ( + palubní průvodčí dle provozovatele )