Letos budeme slavit sto let od vzniku našeho samostatného státu a samozřejmě i v letectví se tato skutečnost projevila. Z počátku byly jen opravovány staré letouny „zděděné“ po rozpadajícím se mocnářství, avšak létání s nimi bylo složité a co si budeme nalhávat, často i nebezpečné. Proto tehdejší letečtí konstruktéři hledali odpověď na poptávku nově se rodícího letectva. Státní představitelé si uvědomovali jeho strategický význam a obyvatelé k letadlům vzhlíželi s obdivem. Proto se do bohaté československé letecké historie poohlédne i program dvacátého osmého ročníku Aviatické pouti, která se uskuteční na pardubickém letišti 2. a 3. června 2018.

To nejstarší období mimo jiné připomene i na svou dobu moderní dolnoplošník Avia B.H.1. Výrobu letuschopné kopie tohoto prvního letounu později velice známé značky Avia realizoval Marcel Sezemský v létech 1997-2001. Každá taková stavba je složitá, sehnat vhodné dobové komponenty se často rovná zázraku a je vždy otázkou, zda-li se některé z nich dají použít pro zcela nový letoun. O tom, že jeho dvoumístný stroj v barvě prolakovaného dřeva je pro něj doslova srdeční záležitostí, svědčí slova přibližující historii téměř sto let staré letecké konstrukce. „Československý letoun Avia B.H.1, vyrobený v roce 1920, byl prvním moderním a zcela originálním letounem celodřevěné konstrukce společnosti Avia, který v historii československého letectví zaujímá zcela unikátní místo. Jednalo se totiž o první československý dolnoplošný letoun a zajímavé je také to, že tato moderní koncepce se ve světě prosadila až o mnoho let později“.

Pokrokového řešení si byl vědom i první československý president T. G. Masaryk, který v roce 1920 na První československé mezinárodní letecké výstavě tvůrce letounu Avia B.H.1, konstruktéry Beneše a Hajna, obdaroval ze svého fondu částkou 100 000 Kč na podporu dalšího rozvoje společnosti Avia. Následně pak po celá dvacátá léta začala Avia originální koncepci dolnoplošného vzpěrového letounu intenzívně a úspěšně rozvíjet. Dolnoplošníky Avia se svými piloty dosáhli i řady mezinárodních sportovních úspěchů,“ říká k historii svého letadla, pilot a stavitel, Marcel Sezemský. Například i v Národním technickém muzeu v Praze na Letné se nachází také letouny z této „dřevní“ doby a každý z nás si může udělat srovnání s pozdějšími celokovovými konstrukcemi draků letadel a to nejen těch vojenských.

Bé há jedničky samozřejmě měly na tu dobu typický „tlustý“ profil křídla, doplněného dvěma páry vzpěr ukotvených ve trupu. Záďový pevný podvozek musel snést i velmi nerovné povrchy tehdejších travnatých letišť.

První verzi BH-1 exp (z toho vznikla přezdívka „exprevít“) poháněl řadový vodou chlazený motor Austro-Daimler. Stroj byl jednomístný s otevřeným pilotním prostorem. V trupu byl umístěn i prostor pro cestujícího, ale kvůli slabému výkonu motoru nebyl využit a byl zakryt plechem. Nový letoun nakonec po nezbytných pozemních zkouškách poprvé vzlétl 13.10.1920. Na jaře v roce 1921 byl letoun přestavěn na verzi BH-1 bis. Motor Austro-Daimler byl nahrazen výkonnějším rotačním motorem Gnome Omega a prostor pro cestujícího byl odkryt a vybaven sedadlem. Přestavěný letoun byl zalétán 20. května 1921. V září 1921 se stroj úspěšně zúčastnil prvního velkého československého leteckého závodu – Okružního letu republikou. V roce 1922 byl poškozen při havárii a již nebyl opraven. Létání s uvedeným letounem má bezesporu půvab, kromě pořádného hluku z motoru bez jakéhokoliv tlumiče (!!!) je postupně tvář pilotova řádně promazána zbytky oleje i trochou spáleného paliva. Inu, to bývaly kdysi bohatýrské doby …

Na letošní aviatické pouti toho bude k vidění samozřejmě daleko více, postupně Vám budeme jednotlivé letouny představovat a snad i počasí se vydaří.