Letecké muzeum Kbely, jeden sychravý podzim před mnoha lety. S kamarády jsme přišli pár dnů před uzavřením muzea na zimu, abychom se pokochali mnoha letouny, které už na nebi jen tak neuvidíme. Už jsme skoro odcházeli, když jsme uslyšeli, jak někdo pilně pracuje v jedné z restaurátorských dílen. A ejhle, přes okno byla vidět hrubá dřevěná kostra letounu a dlouholetý pracovník muzea Jan Klaban s kolegou byli v plné práci. Kdo z nás tehdy mohl tušit, že to bude trvat ještě více jak 25 let, než letoun poprvé vzlétne …

Historie choceňských sportovních letounů firmy Beneš – Mráz je dostatečně známa. Ve třicátých letech minulého století bývaly jejich letadla pravidelnými účastníky různých sletů i řady soutěží, včetně těch v zahraničí. Vozily i medaile. Jednoduchá dřevěná konstrukce se spolehlivým motorem byly tím „esem“ v rukávu výrobce zaručujícím nízké provozní náklady a v případě poškození i relativně snadnou opravu. Jak mi kdysi pan Klaban řekl: „Drak a vůbec celý letoun stavíme dle dobové dokumentace, takže používáme i stejný materiál. Je to docela problém, ale zase bude vše jako od výrobce“. Trochu byly potíže s motorem, ale nakonec sehnali původní – Walter Minor 4-III. Jeho zástavba se podařila a poprvé už „blafal“ ve Kbelích v roce 2011.

Stavba historických letounů má mnohá úskalí, ale základ jsou finance. Ty se pochopitelně sháněly velmi pomalu, ale pod křídly VHÚ se vše nakonec podařilo. Letadla typu Be-50 Beta Minor opravdu patřily k první strojům, které firma Beneš-Mráz v Chocni vyrobila. Klasické dřeváky létaly u nás, ale dostaly se i do řady jiných zemí. Firma vznikla během roku 1935, Ing.Pavel Beneš už v té době patřil ke známým leteckým konstruktérům. Na svém kontě měl různé konstrukce, jeho práce vznikaly předtím u firmy Avia. Slávu firmy získaly nejen Bety, ale také její nástupci Be-51. Jedenapadesátky naši vlast úspěšně zastupovaly v řadě mezinárodních soutěží – například v roce 1937 v závodě „Nad oázami“ v Egyptě a to letěly na místo bez mezipřistání a stejně i zpět ! Na tu dobu vynikající výkon strojů i pilotů.

Bety byly klasickými dolnoplošníky s otevřenými kabinami, prototyp vzlétl během roku 1935 a v následujícím roce začala jejich sériová výroba v Chocni. Dnes se dá říci, jak by splňoval požadavky kategorie „STOL“, neboť vzlety i přistání byly opravdu na pětníku … Piloti si pochvalovali výborné letové vlastnosti, slušnou stabilitu a když byl problém – stačilo pustit řízení a mašinka se srovnala sama. S rozpětím křídel 12 metrů nebyl problém ani s hangárováním a při hmotnosti letadla 460 kilogramů byl jeho dolet až 750 kilometrů. Cestovní rychlost byla cca 130-140 km/hod., maximálka ovšem slušných 195 km/hod.

Letouny Beta-Minor si skvěle vedly i v aeroklubových soutěžích a v letech 1937-38 byla vyrobena série v počtu 43 kusů. Stroje létaly většinou v krémové barvě s doplňky v jasně červené. V roce 1937 takový letoun letěl se startovním číslem 36 Rallye Exposition Paris 1937 a umístil se ve své kategorii v první třetině soutěžících, což byl díky velké konkurenci opravdu výborný výsledek. Pavel Beneš měl vůbec rád dolnoplošníky, ostatně to ukázala i poměrně široká škála dále vyráběných typů.

Při tradičním otevírání kbelského muzea v roce 2013 byla nově postavená Beta poprvé představena veřejnosti, Jan Klaban tehdy nahodil i její motor a to byla krása ! Kdo mohl, přišel se podívat na eroplán vonící dřevem, laky a barvou – prostě jako od výrobce v dobách první republiky.

foto Lubor Obendrauf

A tak v pátek 22.5.2015 na letišti v Mladé Boleslavi, (bohužel ve stínu příletu Lockheedu Electra) zkušební pilot Jiří Unzeitig s Betou vzlétl poprvé. Vše proběhlo bez potíží a celkem při pěti startech letoun vyzkoušeli i zástupci Úřadu pro civilní letectví. I ti neměli výhrady a tak se pokračuje v dalších letech s cílem získat Osvědčení o letové způsobilosti v kategorii Experimentál. Letoun létá s registrací OK-EAA. Naše letectví tak má další krásný letoun, VHÚ jej nyní zapůjčilo do Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Přejeme letounu co nejvíce startů a přistání , snad jej budeme vídat i na dalších letištích při leteckých dnech a podobných akcích.

foto Petr Kolmann