Pilotinfo

Čeští stíhači na Islandu mají za sebou prvních dvacet šest dní nasazení

Přidáno: 25. Říjen 2016Autor:

Dvacet šest operačních dnů – to je doba nasazení čtyř letounů JAS-39 Gripen v misi Air Policing na Islandu. Vzdušný prostor nad územím a teritoriálními vodami Islandské republiky chrání čeští vojáci od 5. října letošního roku. Ostrá hotovost ze základny v Keflavíku jim skončí 1. listopadu. V pondělí 24. října se s nimi setkal náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář.

„Každá taková mise je zkušeností jak pro letecký, tak pozemní personál. Poslanecká sněmovna schválila vyslání taktického letectva na Island již potřetí a na vojácích je vidět znalost prostředí, jistota i předchozí praxe,“ uvedl generál Bečvář a zároveň ocenil práci vojáků: „Zajišťujeme hotovost na dvou místech současně – v České republice i na Islandu. Air Policing znovu prověřuje naši schopnost splnit úkoly na základně vzdálené na 3 000 kilometrů od vlasti. A to je praktický důkaz našich schopností. Podstatný je i mezinárodní přesah mise – podíl na úkolech Aliance a činnost českého letectva v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATO.“ Generál Bečvář potvrdil, že na příští zahraniční misi by čeští stíhači mohli odjet do Pobaltí v roce 2019.

stíhačka Gripen nad Islandem

Silným protivníkem je boční vítr

Manévry při nízkém letu nad mořem, výcvik s námořnictvem či první nasazení letounů Jas – 39 Gripen s použitím raket středního dosahu AMRAAM jsou další bonusy zahraničního působení. „K ostrému startu ani uvedení letounů do vyššího stavu pohotovosti zatím nedošlo, ale piloti mají za sebou do dnešního dne 91 výcvikových letů a ve vzduchu strávili téměř 115 hodin,“ konstatoval velitel úkolového uskupení podplukovník Jaroslav Tomaňa.

„V podstatě plníme stejné úkoly jako nad územím České republiky,“ říká pilot gripenu major Tomáš Merta a dodává: „Operační úkol je stejný, zasahujeme proti letadlům, která nenaváží komunikaci při vstupu do vzdušného prostoru Islandu nebo naruší jeho území. Do 30 minut musí hotovostní letouny vzlétnout k podezřelému stroji, poté jej identifikovat a navázat s ním vizuální kontakt.“ Podle majora Merty je hlavní zvláštností působení na Islandu počasí: „Snad jediným problémem je silný, zejména boční vítr, jehož rychlost dosahuje kolem 50 kilometrů za hodinu. Pokud je boční vítr příliš silný, stroje do vzduchu nesmí. Někteří piloti se také při letošní misi dostali poprvé nad moře. Oblékají si kromě nezbytné kombinézy a přetlakových kalhot, které jim pomáhají zvládnout vysoké přetížení, i neopren. Důležitou roli hraje technický personál, který vypravuje stroje na pojížděcí dráhu, zajišťuje zbraňové systémy a odstraňuje závady.

Vojáky pozdravili také členové Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Jaromír Šebesta, poradce náčelníka Generálního štábu brigádní generál Jiří Verner a zástupci Společného operačního centra MO, v jejichž gesci je správa mise. Generál Bečvář jednal také s islandským ředitelem odboru obrany Ministerstva zahraničí a generálním ředitelem Islandské pobřežní stráže.

Český JAS 39 Gripen na základně Keflavík

Tematicky související články

Leave a Reply